Turistické cíle v okolí obce Martiněves

Mohutná barokní sýpka, podle erbu nad vchodem postavená na panství rodu Kinských v roce 1730, stojí v jižní části obce Břešťany. Je bez střechy, tudíž neplní svou funkci a chátrá.

Barokní sýpka pochází z roku 1751. Postavila hraběnka Kinská jako sýpku na obilí. Nese erb rodu Kinských. Stavba je v seznamu nemovitých památek.

Dvoupatrová barokní sýpka z pol. 18. stol. Dvě půdní podlaží. Okna v patře pravoúhlá, v přízemí špaletová. Portál se znakem Kinských, umístěným nad vstupem. Obvodové zdi ve spodní částí 1,40 m silné. Dřevěné dveře mají původní zámek. Sýpka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

Dobu vzniku tvrze neznáme, ale podle lidové tradice stála již ve 12. století. Poprvé je doložena roku 1415.

Renesanční tvrz Údešice z konce 16. stol. byla během třicetileté války i s přilehlým dvorem vypálena a již nebyla obnovena. Dvůr se změnil na skupinu samot s dominantní sýpkou.

Patrový barokní zámek nechal postavit hrabě Filip Kinský v roce 1736, budova byla používána pro administrativní účely poplužního dvora. V 19. stol. byl stavebně upraven. Dnes je zámek v neutěšeném stavu a je využíván k bydlení.

Usedlost pochází z přelomu 19. a 20. stol. Tvoří ji zděný patrový dům. Hlavní průčelí zvýrazněno dvojicí rizalitů. Dvůr uzavírá pilířová brána. Architektonicky pozoruhodná selská usedlost. Památkově chráněno od r. 1958.

Varhaníkovnou ve Zlonicích je historická barokní budova z roku 1759, nedílná součást Památníku Antonína Dvořáka. Stojí v těsném sousedství hlavní budovy Památníku. Je v ní památník varhaníka a učitele Antonína Liehmanna a dalšího rodáka, skladatele, cestovatele a mořeplavce Eduarda Ingriše.

Původně fungovala jako formanská zájezdní hospoda. Nejznámějším nájemcem byli František Dvořák a Vojtěch Marvan. V budově hostince bylo řeznictví, které měl v nájmu František Dvořák, otec hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Vojtěch Marvan byl dekorativní malíř, který měl pronajatou hospodu.

Zámek nechal postavit hrabě V. A. Chotek začátkem 18. stol. R. Chotek ho po r. 1750 nechal rozšířit a zvětšil zámecká křídla na dvojnásobek původní délky. Po r. 1804 klasicistně upraven. Areál byl poškozen povodněmi r. 2002.

Venkovskou usedlost tvoří velké patrové zděné obytné stavení z doby před pol. 19. stol. Objekty usedlosti jsou dům a chlévy. Velký patrový dům orientovaný hlavním průčelím k silnici. Zachovala se též klenutá vjezdová klasicistní brána. Usedlost zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

Gotická věž ze 14. století, nejzachovalejší pozůstatek městského opevnění. Věž je čtyřboká, dvoupatrová, se stanovou střechou a malými okny střílnového typu. Od ní vybíhají na jih a západ krátké úseky hradební zdi.