Turistické cíle v okolí obce Štětí

Dvůr, kde se zpracovávalo (lisovalo) víno z okolních vinic. Doba vzniku nebo počáteční historie lisu není známá. Prvně zmiň. r. 1757, kdy k Mělníku dorazily rabující regimenty pruské armády, které (nenaleznouce zásoby vína) dvůr vypálily. Do dnešní podoby byl lis přestavěn ve 20. letech 20. stol.

Zámek přestavěli v letech 1656–1658 litoměřičtí dominikáni ze starší tvrze, údajně poškozené požárem. Později byl zámek těsně před druhou světovou válkou empírově upraven.

Věžový vodojem je plnostěnný monolitický železobetonový kvádrový dřík. V horní části dříku železobetonová válcová nádrž. Kopule pokryta měděným plechem. Ve válcové části umístěny dvě soustředné válcové nádrže o objemu 120 m³. V interiéru dříku schodiště. Voda čerpána ze studny na břehu Labe.

Zámek byl pravděpodobně postaven v 17. stol. V r. 1635 se stal majetkem generálstrážmistra Johanna Böcka a zůstal v jeho rodině až do r. 1763, kdy ho koupil hrabě František Rudolf Sweerts-Špork. Dnes zámek slouží jako domov důchodců.

Pseudogotická Vila Karola mělnického okresního tajemníka Františka Vinklera. Postavená v romantickém stylu anglické gotiky. R. 1876 postaven dům čp. 41, o deset let později ve stejném slohu vystavěn dům čp. 40 a oba propojeny. Stavbu provedl podle projektu A. Filcíka mělnický stavitel D. Klusáček.

Objekt vodárny (vodárenské čerpací stanice) byl postaven v r. 1902 na vodovodu, který zásoboval Litoměřice vodou. Budova stanice od 70. let minulého století chátrala. V roce 2002 až 2003 byla kompletně rekonstruována a je v ní vytvořena expozice o historii vodárenství.

Mlýn postaven v r. 1738. Svému sloužil téměř až do konce 19. století. Po povodni r. 1890 značně poškozen. V r. 1908 demolován a vystavěna kopie barokní stavby. Budova mlýna zapsána do seznamu památek r. 1964.

Hrad či tvrz podle nálezů z poloviny 14. stol. Poprvé zmíněn r. 1402, r. 1543 již zaniklý. Dochovány nepatrné zbytky zdí, příkopu a prohlubeň po hlavní budově. Jako Vřísek byl dosud chybně označován zámeček u Holan, původním jménem zřejmě Vítkovec.

Rozhledna se nachází na stejnomenném vrcholu Čarták 952,7 m n.m. na hřebeni Vsetínských vrchů v blízkosti chaty a lyžařského areálu Třeštík. Z rozhledny se nabízí krásné výhledy na hřebeny MS Beskyd, Javorníků a slovenských hor.

Boží muka ve tvaru sloupku datována r. 1700. Na vrcholu toskánského sloupu umístěna hranolová kaplička. Ve vrcholu sošky světců. Sloup na hranolovém podstavci, na kterém je nápis. Boží muka zapsána do seznamu památek r. 1967.

Výklenková kaple Ecce Homo na začátku Roudnice na odbočce do Klenče. Sloupová kaplička se sochou Ježíše Krista ve výklenku, zbičovaného a korunovaného trním. Kaplička uvedena v seznamu objektů existujících v 19. století. Opravena roku 1942 a potom ve druhé polovině 80. let.

Zámek byl přestavěn za starší tvrze ve druhé pol. 17. stol. Janem, svobodným pánem de la Coronou. Před zámkem stojí kamenné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (1726) a sv. Donáta (1748).