Turistické cíle v okolí obce Štětí

Gotický, barokně upravený farní kostel na svahu návrší nad centrem obce. Dominuje mu nárožní věžice z konce 14. století. Kolem něj zdevastovaný hřbitov s ohradní zdí, prostoupenou dvěma barokními branami.

Původně středověký kostel ze 3. čtvrti 13. století, současná podoba z 18. století. Tvoří součást areálu, ohraženého vysokou kamennou zdí hřbitova, umístěného nad jižním koncem návsi. Jihovýchodně od kostela masivní zvonice, jižně od hřbitova bývalá fara.

Podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera postavili břevnovsko-broumovští benediktini na břehu Labe komplex kostela a fary. Kostel ve stylu dynamického baroka dominuje levému labskému břehu nad soutokem s Ohří.

Barokní kostel Všech svatých v Rohatcích postaven okolo roku 1744 podle plánů architekta Oktaviána Broggia na místě dřívější středověké stavby.

Zbytky středověkého hrádku či tvrze neznámého jména i osudů, osídleného dle archeologických nálezů ve 13.-14. st. Na pískovcovém bloku se dochovaly zbytky schodiště, podvalí (zřejmě po věži) a tesaná světnička s chodbou.

Železobetonová rozhledna na nejvyšším bodě hřebene mezi Labem a potokem Čepel jižně od centra Roudnice nad Labem. Postavena roku 1935, nedávno opravena.

Malý křížek postaven r. 1922 na zděném základu. Na něm nápis. Základ trojstupňový, výška asi jeden metr. Na něm kovový kříž s ukřižovaným Ježíšem.

Původně vodní tvrz ze 14. stol. přestavena ve druhé polovině 16. stol. v renesanční zámek, v letech 1720 – 1731 přestavěn na letní sídlo. Počátkem 19. stol. klasicistní úpravy zámku. Dnes muzeum asijských kultur.

Zámek byl stavěn v letech 1738–1752 jako jezuitská rezidence a jako její autor je uváděn Kilián Ignác Dientzenhofer. Kolem roku 1872 došlo k úpravám, kdy byla původní mansardová střecha nahrazena střechou plošší.

Hrad založen kolem r. 1422 katolíkem Zikmundem z Vartenberka na ochranu panství před protějším Žižkovým Kalichem. V 1. pol. 16. stol. zůstal opuštěn.

Barokní sloup z roku 1788. Na vrcholu stojí socha Panny Marie, po stranách svatí Jan Nepomucký a Vavřinec. Na podstavci sloupu znak Pachtů z Rájova, kterým v době vzniku sloupu Chcebuz patřila.

Mariánský sloup stojí na rozhraní Chcebuzi a Brocna. Socha pochází z 18. století. Na sloupku stojí Panna Maria. Socha prošla rozsáhlou rekonstrukcí.