Turistické cíle v okolí obce Oparno

Barokní stavba na místě staršího předchůdce, zasvěceného sv. Mikuláši (1352, věž 1383). Ten poškozen za husitských bouří i třicetileté války. Nová loď a presbytář dokončeny 1717, do roku 1741 bohatě vybaven. Poslední úpravy 1892 (zejména portál).

Jednolodní kostel v Sulejovicích s výraznou věží pochází ze závěru 14. století. Přestavby koncem 18. století, oprava v 90. letech 20. století. Zachovány četné kamenické články z doby stavby. Obklopen bývalým hřbitovem.

Novobarokní farní kostel někdejší samostatné obce Novosedlice-Kramoly. Postaven 1901-03 podle projektu architekta Max von Loose z Teplic. Velká oprava před r. 2000. Jednolodní kostel s obdélným odsazeným trojboce zakončeným závěrem orientovaným k severu a věží při jihozápadním rohu lodě.

Goticko-renesanční kostel postavil s využitím zdiva románské baziliky v letech 1549-68 Volf z Vřesovic. Dnešní stav je výsledkem novogotické přestavby z poč. 18.stol. Od roku 1950 slouží potřebám pravoslavné církve.

Původně románský kostel z první třetiny 13. století, později goticky zásadně rozšířený, další přestavba barokní, se zachovalými románskými prvky. Výrazné je střídání opukových kvádrů čedičovými na vrchu věže, sdružené okénko a jižní vstupní portál.

Novogotický kostel byl postaven městem Šanov v l. 1862-1877 podle plánů arch. Heinricha von Ferstela, předního vídeňského architekta. Stavba filiálního kostela byla krom pozemku financována z darů a dobrovolných sbírek. Samostatným farním kostelem od r. 1892. Kostel je zasvěcen sv. Alžbětě Durynské.

Pozdně barokní filiální kostel v Košticích byl postaven roku 1752. Po roce 1945 zchátral, v současné době probíhají zajišťovací práce.

Bohatě zdobený raně barokní milešovský kostel nechal v letech 1675–80 postavit Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic podle projektu Antonia della Porta z roku 1669. Úpravy v 18. a 19. století, po roce 1945 devastace kostela i okolí.

Na místě středověkého kostela byla v letech 1687–91 postavena raně barokní stavba. Dnešní podoba klasicistní z poloviny 19. století. Pozoruhodná mříž u vstupního průčelí, vykovaná kolem roku 1760. Areál dotváří bývalý hřbitov a fara.

Původně luteránský kostel postaven po roce 1579 v dominantní poloze na hraně svahu nad levým břehem Labe. Úpravy 1643, 1820. Jednolodní stavba orientovaná k východu, s věžicí za západním štítem. Od 19. stol. vyhledávaný turistický cíl.

Postaven 1861–1864 jako novorománská cihlová trojlodní basilika s hranolovou věží v boku průčelí na vysoké kamenné terase pro teplickou evangelickou obec a lázeňské hosty augšpurské konfese, např. saského krále Bedřicha Viléma IV.

Původně snad gotický kostel, připomínaný poprvé 1363 jako farní, prošel důkladnou pozdně barokní přestavbou roku 1788. Součást areálu hřbitova ohrazeného kamennou zdí, v níž je vetknuta zděná zvonice. Po roce 1945 zchátral, dnes vyrabovaný a nepřístupný.