Turistické cíle v okolí obce Frýdlant

Frýdlantské cimbuří je nejvýraznější skalní skupina s nádhernou vyhlídkou ve střední části hřebene Poledních kamenů v Jizerských horách. Nejsnazší přístup sem vede od horské chaty Smědava, kde je možnost parkování.

Drobný předměstský domek na předměstí Frýdlantu byl postaven počátkem 19. století. Na roubené přízemí nasedá hrázděné polopatro s podstávkou, zevně obedněné. V letech 1873–1953 zde žil zemědělec Gustav Simon, tvůrce betléma se 130 pohyblivými a 50 pevnými figurkami.

Rozhledna (20 m) stojí 399 m n. m. Pův. zde stála 14 m vysoká dřevěná vyhlídková věž, r. 1890 vystav. městským Okrašlovacím spolkem. Stržena r. 1906. R. 1907 otevřena nová rozhledna. R. 1958 znepřístupněna; opravena a otevřena r. 1982 (KT Frýdlant).

Zřícenina astronomické observatoře postavená von Gertsdorf v roce 1807. Později sloužila jako rozhledna. Dnes pustá.

Zámek stojí na místě hradu z 11. století. Po dobytí Mikulášem z Kašperka se mění na husitskou pevnost. V roce 1562 přestaven na renesanční zámek. Klasicistní úpravy nastaly v roce 1818. Po r. 1945 využíván armádou, poté ponechán chátrání. Od r. 1992 je postupně rekonstruován.

Pozůstatky mladší tvrze v prostoru někdejšího dolního statku v Habarticích, změněné v 18. století na sídlo správce poplužního dvora (dnes č. p. 29). Dolní statek původně sloužil jako sídlo manů frýdlantských pánů. Ti jej získali do plného vlastnictví roku 1712.

Pozůstatky starší tvrze v prostoru někdejšího dolního statku v Habarticích, změněné v 17. století na rychtářský dům (dnes č. p. 22). Dolní statek původně sloužil jako sídlo manů frýdlantských pánů. Ti jej získali do plného vlastnictví roku 1712.

Terénní pozůstatky tvrze na ostrohu, obtékaném Nisou. Archeologické nálezy z 15.–16. století, sporé písemné doklady ze 14. století.

Zřícenina hradu na skalnatém kopci poblíž Liberce. Zal. v 1. pol. 14. st. Biberštejny, zanikl v 1. pol. 16. stol. po připojení k Frýdlantu. Zbytky obvodové hradby a torza dvou věží – nepravidelně okrouhlé a čtverhranné se zaoblenými rohy.

Hrázděný patrový dům z konce 18. století dnes slouží jako část skanzenu s expozicí selské domácnosti a řemesel 19. a 20. století. Původní jsou zejména interiéry 1. patra, funkční černá kuchyně. V roce 2010 byl podán návrh na zápis domu jako kulturní památky.

Dřevěná rozhledna (23,7 m) falického tvaru byla postavena v roce 2012, slavnostně otevřena 15.9.2012. Projekt vypracovali architekti ateliéru Mjölk Pavel Nalezený, Jan Mach a Jan Vondrák, rozhlednu postavila firma TAXUS, investorem byla obec Heřmanice. Stavbu spolufinancovala Evropská unie.

Holubí dům je ojedinělou památkou tohoto typu a jediným pozůstatkem náročně koncipovaného parku továrnické vily v Raspenavě-Luhu. Z důvodu pozdějšího rozparcelování parku se objekt nyní nachází na dvoře soukromé usedlosti čp. 297. Památkově chráněn je od r. 2001.