Turistické cíle v okolí obce Frýdlant

Na vrcholu je asi 10 metrů vysoká skála, ze které je kruhový rozhled. Vrcholové partie jsou značně poznamenány imisemi, které zde způsobily devastaci původního smíšeného lesa.

Turistická chata Smědava z r. 1935 vznikla na pozemku starší chaty minimálně z r. 1841, která shořela v r. 1932. U chaty se nachází torzo shořelého loveckého zámečku z let 1910-1969.

Zaniklý hrádek z 14.–15. stol., patrně strážní místo nedaleké zemské cesty z Liberce na Frýdlant. Hrad částečně vytesán do skály. O majitelích prameny mlčí. Dle legendy zde býval loupežník, jenž byl zajat pány z Biberštejna po husitských válkách.

Jizera je druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor. Vrchol byl nazýván jako Bražecký vrch nebo Bražec. Německý název Siechhübel (Siebengiebel) znamená v českém překladu Sedmištít. Jejjí dominantní vezření je v místní krajině nazaměnitelné.

Dvojobloukový kamenný most neobvykle miniaturních rozměrů byl přes Arnoltický potok postaven před rokem 1652, kdy ho zachycuje mapa frýdlantského panství. Původně převáděl cestu do Bulovky, dnes slouží jako přístup od hlavní silnice k jednomu z domů ve vsi.

Kaple v Srbské byla postaven kolem roku 1724. Roku 1902 byla k původní stavbě přistavěna krátká, ale výrazně vyšší a širší loď, celou stavbu sjednotila nová fasáda a vnitřní štuková výzdoba. Po roce 1945 zchátrala, nedávno opravena.

Klasicistní centrální kapli v Černousích postavil roku 1797 podle projektu Antona Otta stavitel Franz Thun (Thum) jihozápadně od zdejšího zámku jako jeho příslušenství. Válcová loď kaple krytá kopulí s lucernou je doplněna předsíní a protilehlou sakristií. Po r. 1945 zchátrala, nedávno opravena

Roku 1234 byl klášter založen, pobořen v roce 1427 husity, v 15. století snahy o zrušení kláštera. V roce 1683 velký požár, který zničil takřka všechny budovy. Obnova dokončena v roce 1744. V roce 1838 založen sirotčinec. V roce 1897 povodně.

Poutní chrám s ambitem a navazujícícm klášterem postavený v letech 1722–9 na místě gotického kostela, z něhož zachován presbytář jako východní rameno transeptu. Jedno z nejslavnějších mariánských poutních míst v Čechách.

Novorenesanční vilu v parku na severu města nechal v letech 1888-1891 postavit syn zakladatele textilní dynastie Ottomar von Klinger. Po zestátnění jeho někdejší továrny zde sídlil internát učiliště, později školka a jesle. Po roce 1990 zdevastovaný objekt obnovil nový majitel v letech 2000-2010.

Mauzoleum z roku 1901, inspirované palladiánskou architekturou 16. století, si nechali jako rodinné pohřebiště postavit novoměstští textilní magnáti Klingerové. Po roce 1945 zchátralo, obnoveno 1995–2000. Dominanta městského hřbitova.

Kočičí kameny jsou skupinou žulových skal poblíž Lázní Libverda. Jsou turisticky přístupné jako vyhlídkové místo, slouží jako horolezecký terén a vede na ně i via ferrata. Pod nimi se nachází turistická chata Hubertka.