Turistické cíle v okolí obce Loučná

Jezero Kristýna vzniklo severozápadně od Hrádku nad Nisou při německé hranici zatopením bývalého lignitového dolu spodní vodou. Při rozloze cca 14 ha a hloubce 28 m využíváno především k rekreaci. Na březích jsou pláže a kempy.

Pískovcová kašna s měděnou sochou labutě, která se chystá vzlétnout z podstavce, pročleněného různými mořskými plody, zdobí od roku 1710 horní konec náměstí Neustadt (Nové město) ve východní části historického jádra města. Autorem je jeden ze soudobých žitavských sochařů, Anders nebo Jäch.

Lázeňský komplex, r. 1760 postaveny první stavby (Kristian Filip Clam-Gallas). Postupně přistavěny další budovy. Koncem 18. stol. vybudován lázeňský park. R. 1800 postavena promenáda a empírový zámeček. R. 1836 získán statut léčivých lázní. R. 1847 postavena kolonáda. R. 2000 a 2006 rekonstrukce.

Klasicistní stavba postavená kolem r. 1800 pro hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase. Obdélná dvoupatrová budova s mansardovou střechou má fasády členěny pilastry a zdobnými vpadlými poli, parkové průčelí zvýrazňuje trojúhelný fronton s clam-gallasovským erbem. Dnes je jedním z lázeňských pavilónů.

Malé hradiště bylo osídleno v 9.–10. století, pravděpodobně Lužickými Srby a nejspíš bylo strážním bodem na obchodní stezce. Na východní straně jsou pozůstatky obvodového valu vysoké až 2 metry, na severu mají výšku 1 metr a na jihu jen pár desítek centimetrů.

Loupežnická jeskyně ve skalnatých lesích jižně od Raspenavy byla v 15. století skutečně skrýší loupežníka, který přepadával obchodníky a pocestné na cestě přes Oldřichovské sedlo a byl popraven r. 1470. Jeskyně se nachází mimo turisticky značené cesty.

První novodobý katolický kostel byl postaven mezi nádražím a historickým centrem Žitavy v letech 1883–90. Novogotické dílo architekta Knothe-Seeka se v obraze města uplatňuje zejména zdejší nejvyšší věží (72 m), interiér je vybaven stylově jednotným soudobým zařízením.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.

Městské lázně byly postaveny podle projektu městského stavitele Trummlera roku 1873 na místě severozápadního oblouku hradeb. Jejich věž, zvaná Speyviel, posloužila jako spodní část vodárny, kombinované s ústředním komínem. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v letech 2003–08.

Z městského opevnění budovaného od 13. do 17. století se kromě půdorysných stop ve městě (především okružní ulice a přilehlých sadů) dochovaly především dvě bašty: Řeznická (Fleischerbastei) a Malá (Kleine Bastei). Opevnění, doplněné za třicetileté války o zemní bastiony, zaniklo během 19. stol.

Betonový most byl postaven začátkem 20. stol. na místě původního dřevěného mostu. Někdy v 18. stol. byla na původní most umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, při stavbě dnešního mostu byla přemístěna na levobřežní zábradelní zídku. Most a jeho okolí značně utrpěly při povodních v srpnu 2010.

Budova z let 1893–96 podle projektu Franze von Neumann nahradila původní radnici, která od roku 1532 stávala v západní části hlavního frýdlantského náměstí. Ve zřejmé snaze vyrovnat se nedalekému Liberci vznikla stavba dodnes zcela neúměrného měřítka.