Turistické cíle v okolí obce Bílý Potok

Novogotický kostel z let 1862–1865 s věží vysokou 45 m stojí v centru Josefova Dolu. Uvnitř jsou obrazy chrastavského rodáka Wilhelma Kandlera. Následky poválečného chátrání odstranila rekonstrukce r. 1996.

Kostel na samém pomezí Frýdlantska a dnes polské části Horní Lužice je v mezích výběžku zcela atypický z hlediska církevní příslušnosti (již ve 14. století pražská arcidiecéze, od 16. století do roku 1945 protestantský) i stavebního uspořádání (velký pravoúhlý presbytář, velká klasicistní loď).

Původ kostela v Dětřichově je nejasný, první jistá písemná zpráva pochází až z roku 1617. Půdorys západní části lodi a zazděná okna umožňují pravděpodobné datování jeho stavby do přelomu 14. a 15. století. Věž je snad renesanční, barokní přestavba 1720 (presbytář a sakristie).

Kostel v Ruprechticích byl postaven v letech 1909–1910 podle projektu architektů Maxe Kühna a Heinricha Fanty. Od r. 1911 samostatná farnost. Po r. 1960 sloužil jako depozitář muzea a archivu, znovu vysvěcen r. 1994. Centrum působení františkánů na Liberecku. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami.

Dominantou horské obce Bedřichov je kostel sv. Antonína, náležející k římskokatolické farnosti, děkanství Jablonec nad Nisou. Byl postaven v letech 1930 -1932 a v poslední době opraven.

Původně gotický farní a hřbitovní kostel z roku 1579. Pseudogoticky přestavěn r. 1881. Pseudogotický mobiliář vytvořil vídeňský akademický sochař Leimer. Interiér kostela byl postupně restaurován v 80. letech 20. století.

Kostel sv. Bonifáce vznikl v letech 1915–1919 v přechodném stylu mezi secesí a individuální modernou podle projektu varnsdorfského architekta Antona Möllera. Po roce 1945 chátral, od přelomu 20. a 21. století byly postupně provedeny nutné opravy, ukončeny r. 2013.

Farní kostel někdejší samostatné obce Šumburk nad Desnou byl postaven v letech 1898–1900 podle projektu stavitele Karla Pekárka. Novogotická stavba s vysokou věží dominuje centru dnešního Tanvaldu.

Kostel, původně zasvěcen sv. Vavřinci, byl vybudován v letech 1779–1784. Věž byla přestavěna r. 1889. Na hlavním rokokovém oltáři je obraz sv. Františka de Paula, po stranách jsou dřevořezby sv. Václava a sv. Víta z konce 18. století.

Kostel v Krásném Lese je jedním z příkladů raně gotické sakrální architektury na Frýdlantsku. Z původní stavby je dochována téměř čtvercová loď, ke které se na východě připojuje lichoběžníkový presbytář s nízkou sakristií. Současný vnější vzhled a věž kostela jsou výsledkem přestaveb v 18. století.

Zřícenina kostela z poloviny 13. století. Zbořen husitskými vojáky při návratu od Baltského moře pod vedením Jana Čapka ze Sán. Zachován zbytek presbytáře.

Pseudoslohový kostel postaven v letech 1914-15 podle projektu arch. Hemmericha. Kostel je jednoduchá obdélná stavba s polokruhovou apsidou a hranolovou věží v čele. Mobiliář neoslohový, cenné okenní vitráže světců. Od r. 1995 postupně rekonstruován.