Hřbitovní kostelík vznikl na severním okraji Českého Dubu jako luterský před rokem 1590. Barokní obnova roku 1681, ze 17.–18. století pochází většina vnitřního zařízení. Obklopen fungujícím hřbitovem s řadou sepulkrálních památek.
Kostel přestavěn v l. 1815–16 ze starší zrušené sýpky. Jednolodní orientovaná zděná stavba s odsazeným, segmentově zaobleným presbytářem. Plochostropý interiér lodi přechází vítězným obloukem v rovněž plochostropé kněžiště. Nad průčelím hranolová věž s lucernou a makovicí.
Někdejší luterský kostel v Hrádku nad Nisou vznikl ve slohu saské novorenesance v letech 1900–1. Po roce 1945 jej převzala československá církev husitská, kromě bohoslužeb se zde konají i koncerty a další kulturní akce.
Kostel z pol. 14. stol. jako farní uváděn r. 1358. Tehdy zasvěcen sv. Mikuláši. Současný empírový kostel vystavěn v letech 1832–3. Zařízení kostela převážně z 2. tř. 19. století. Kostel je trojlodní obdélná stavba s průčelní věží, čtvercovým presbytářem a čtvercovou osově umístěnou sakristií.
Farní kostel v Českém Dubu je poprvé připomínán roku 1291. Současná podoba pochází převážně z úprav po požárech v 17. století. Stavba pozoruhodné délky prorostla i hradební zdí města. Dnes obtížně přístupná v uzamčeném dvoře děkanství.
Novogotický kostel postaven r. 1896. Hodnotná, stylově výrazná sakrální stavba, dochovaná v původní podobě. Hladce omítnutá stavba obdélného půdorysu s polygonálním závěrem. V průčelí předsazena hranolová věž zakončená jehlancovou střechou, lucernou a makovicí. Kostel památkově chráněn od r. 2005.
Kostel v Ruprechticích byl postaven v letech 1909–1910 podle projektu architektů Maxe Kühna a Heinricha Fanty. Od r. 1911 samostatná farnost. Po r. 1960 sloužil jako depozitář muzea a archivu, znovu vysvěcen r. 1994. Centrum působení františkánů na Liberecku. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Liberec I - Staré Město
Původně gotický farní a hřbitovní kostel z roku 1579. Pseudogoticky přestavěn r. 1881. Pseudogotický mobiliář vytvořil vídeňský akademický sochař Leimer. Interiér kostela byl postupně restaurován v 80. letech 20. století.
Původní gotická kaple zničena husitskými vojsky. R. 1669 vystavěna kaple sv. Barbory, přestavěná v l. 1745–1748 na barokní kostel. Okolo kostela původně hřbitov, zrušený po r. 1870. Kostel je obdélná jednolodní stavba s půlkruhově uzavřeným neodsazeným závěrem a hranolovou věží v severním průčelí
Na místě staršího objektu, poškozeného za husitských válek, byl roku 1466 postaven v Hrádku nový kostel. Renesančně a barokně byl upravován v 16.–18. stol. Následky zanedbané údržby po roce 1945 odstranila velká oprava na přelomu 20. a 21. stol.
Kostel sv. Bonifáce vznikl v letech 1915–1919 v přechodném stylu mezi secesí a individuální modernou podle projektu varnsdorfského architekta Antona Möllera. Po roce 1945 chátral, od přelomu 20. a 21. století byly postupně provedeny nutné opravy, ukončeny r. 2013.
Raně barokní (podle některých pramenů starší) kostel v Letařovicích je jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem, hranolovou věží v průčelí a čtvercovou sakristií. Pozoruhodný je kazetový strop s 60 výjevy ze života patrona. U hřbitova památné lípy.
kostel sv. Barbory 
