Turistické cíle v okolí obce Budíkov

Uměle vytesaný dvoudílný tunel v pískovcovém masivu, kterým protéká říčka Ploučnice nedaleko obce Noviny pod Ralskem. Pochází asi ze 16. století.

Lovecký zámeček ve svahu vrchu Radechov pochází z poloviny 19. století. Pobývali zde Valdštejnové i členové císařské rodiny.

Původně renesanční budovu radnice v Českém Dubu z roku 1565 zásadně poznamenala přestavba v duchu historizující secese v letech 1905–07. Dodnes sídlo městské správy.

Zřícenina hradu, vyst. Janem z Donína v l. 1342–1347. R. 1414 násilně převzat Janem z Vartemberka. Hrál důležitou roli ve válkách s lužickým Šestiměstím (jeho posádkou obsazen 1424–1430). Poničen snad r. 1431 husity; r. 1453 zmiň. jako pustý.

Zřícenina hradu. Dle arch. nálezů z 13. stol., kdy byl pravd. markvartickým sídlem. Hrad je nesporně zmiň. až od konce 14. stol., maj. Jan z Vartemberka a Ralska. Necitlivá obnova v 1. pol. 20. stol. je příčinou nejasností ohledně historie hradu.

19,5m vysoká věž je součástí komplexu restaurace a penzionu "V Trnčí". Místo je vhodné zejména k cykloturistickým výletům.

Vratislavice nad Nisou jsou od r. 1980 součástí Liberce a od r. 1991 městskou částí tohoto statutárního města. Rodný dům automobilového konstruktéra Ferdinanda Porsche (1875-1951) vlastní od r. 2011 společnost ŠKODA-AUTO, která tu r. 2016 zpřístupnila veřejnosti muzejní expozici.

Rozlehlou novorenesanční stavbu podle projektu Gustava Sacherse si nechal postavit textilní magnát Franz Schmitt s využitím staršího panského dvora v údolí Ještědky v letech 1873–4. Od roku 1950 je zde domov důchodců, přístupný rozsáhlý park.

Název Skalákovna získal byt o dvou místnostech vytesaný ve skále počátkem 19. století na úpatí Mazovy či Hudcovy horky. Jeho název zpopularizovala spisovatelka Karolina Světlá svou povídkou Skalák z r. 1863.

První zprávy o studánce se objevují v pol. 19. stol. Ve skalním výklenku umístěna pískovcová soška Zdislavy z Lemberka. R. 1862 nad pramenem vystavěn gloriet. Leží na břehu Panenského potoka. V 19. stol. studánka a okolí upraveny jako poutní místo. Součást území krajinné památkové zóny Lembersko.

Šlapka je záhadné místo udávané na mapě KČT jako zřícenina hradu, ale v literatuře o ní není ani zmínky. Zanikla po roce 1945.

Pískovcový sloup z roku 1698. Sloup s bohatou reliéfní výzdobou. Kvalitní barokní plastika. Hranolový podstavec sloupu spočívá na dvou schodišťových stupních. Obsahuje reliéf sv. Vavřince, archanděla Michaela, sv. Josefa s Ježíškem a reliéf sv. Šebestiána. Nástavec sloupu nesl reliéf Piety. Kulturní památka od r. 1965.