Turistické cíle v okolí obce Hoření Starý Dub

Ve skalní stěně údolí vytesané světničky poustevny, založené hrabětem Hartigem v 2. pol. 18. stol. R. 1760 zde žil poustevník Jodocus, po zrušení poustevnických řádů r. 1781 poustevna opuštěna. Zachovány 4 světničky s okny, schodištěm a krbem. Nachází se v klidové zóně obory, kam je vstup zakázán.

Hlavní pramen Ploučnice se nachází v Jenišovickém rybníku u Osečné, je označen a vede k němu červená značka. Pramen Horní Ploučnice leží mimo značené cesty na katastrálním území Hoření Paseky u tzv. Dělané cesty v Ještědské stráni.

Terénní pozůstatky a příkopy po nejspíše dřevěném hrádku blíže neznámé historie, osídleném ve 13.–15. stol. Možné sídlo Zbuda z Radče, připomínaného v l. 1318–23 při sporech s Vokem z Rotštejna.

Postavena v letech 1526-1527. Původně raně renesanční v 1. pol. 17. stol. přestvěna v pozdně renesančním slohu a roku 1894 přestavěna novorenesančně. Zdobí ji původní erb se znakem města.

Původně renesanční budovu radnice v Českém Dubu z roku 1565 zásadně poznamenala přestavba v duchu historizující secese v letech 1905–07. Dodnes sídlo městské správy.

Zřícenina hradu, vyst. Janem z Donína v l. 1342–1347. R. 1414 násilně převzat Janem z Vartemberka. Hrál důležitou roli ve válkách s lužickým Šestiměstím (jeho posádkou obsazen 1424–1430). Poničen snad r. 1431 husity; r. 1453 zmiň. jako pustý.

19,5m vysoká věž je součástí komplexu restaurace a penzionu "V Trnčí". Místo je vhodné zejména k cykloturistickým výletům.

Vratislavice nad Nisou jsou od r. 1980 součástí Liberce a od r. 1991 městskou částí tohoto statutárního města. Rodný dům automobilového konstruktéra Ferdinanda Porsche (1875-1951) vlastní od r. 2011 společnost ŠKODA-AUTO, která tu r. 2016 zpřístupnila veřejnosti muzejní expozici.

Rozlehlou novorenesanční stavbu podle projektu Gustava Sacherse si nechal postavit textilní magnát Franz Schmitt s využitím staršího panského dvora v údolí Ještědky v letech 1873–4. Od roku 1950 je zde domov důchodců, přístupný rozsáhlý park.

Název Skalákovna získal byt o dvou místnostech vytesaný ve skále počátkem 19. století na úpatí Mazovy či Hudcovy horky. Jeho název zpopularizovala spisovatelka Karolina Světlá svou povídkou Skalák z r. 1863.

První zprávy o studánce se objevují v pol. 19. stol. Ve skalním výklenku umístěna pískovcová soška Zdislavy z Lemberka. R. 1862 nad pramenem vystavěn gloriet. Leží na břehu Panenského potoka. V 19. stol. studánka a okolí upraveny jako poutní místo. Součást území krajinné památkové zóny Lembersko.