Turistické cíle v okolí obce Uhelná

Fara v obci Václavice, postavena r. 1790 u místního kostela a hřbitova. Fara je v klasicistním stylu a má podobu typického libereckého měštanského domu s portálem. Autorem je stavitel Johan Josef Kunze. Kostel byl zbourán v 70 letech min. století. Fara je v majetku Římskokatolické církve.

Renesanční zámek přestavěný ze středověkého hradu. 1. fáze úprav se před pol. 16. st. soustředila na horní hrad. Mezi léty 1580-90 nechali Redernové postavit Dolní zámek na místě někdejšího předhradí. Později upravován barokně a novorenesančně.

Městská památková zóna Frýdlant, vyhlášená roku 1992, chrání kromě významných soliterů soubor domů různé konstrukce na území někdejšího hrazeného města, jeho historických předměstí a zámeckého okrsku. Zachovaná zděná i kombinovaná zástavba pochází převážně z 18.–19. století.

Drobný předměstský domek na předměstí Frýdlantu byl postaven počátkem 19. století. Na roubené přízemí nasedá hrázděné polopatro s podstávkou, zevně obedněné. V letech 1873–1953 zde žil zemědělec Gustav Simon, tvůrce betléma se 130 pohyblivými a 50 pevnými figurkami.

Rozhledna (20 m) stojí 399 m n. m. Pův. zde stála 14 m vysoká dřevěná vyhlídková věž, r. 1890 vystav. městským Okrašlovacím spolkem. Stržena r. 1906. R. 1907 otevřena nová rozhledna. R. 1958 znepřístupněna; opravena a otevřena r. 1982 (KT Frýdlant).

Zámek stojí na místě hradu z 11. století. Po dobytí Mikulášem z Kašperka se mění na husitskou pevnost. V roce 1562 přestaven na renesanční zámek. Klasicistní úpravy nastaly v roce 1818. Po r. 1945 využíván armádou, poté ponechán chátrání. Od r. 1992 je postupně rekonstruován.

Původně vodní hrádek ze 14. století, přestavěný na zámek v renesančním stylu, částečně zbořený, dodnes zachovalý vodní příkop s mostem do vstupní brány. Od r. 1998 je objekt v soukromém vlastnictví (zrekonstruován) a není přístupný veřejnosti.

Terénní pozůstatky tvrze na ostrohu, obtékaném Nisou. Archeologické nálezy z 15.–16. století, sporé písemné doklady ze 14. století.

Zřícenina hradu na skalnatém kopci poblíž Liberce. Zal. v 1. pol. 14. st. Biberštejny, zanikl v 1. pol. 16. stol. po připojení k Frýdlantu. Zbytky obvodové hradby a torza dvou věží – nepravidelně okrouhlé a čtverhranné se zaoblenými rohy.

Hrázděný patrový dům z konce 18. století dnes slouží jako část skanzenu s expozicí selské domácnosti a řemesel 19. a 20. století. Původní jsou zejména interiéry 1. patra, funkční černá kuchyně. V roce 2010 byl podán návrh na zápis domu jako kulturní památky.

Starobylá kaple vystavěna z hladce opracovaných pískovcových kvádrů. Uvnitř byl kdysi malovaný obraz 14 sv. pomocníků. Stavba zvláštní tím, že je z pískovcových bloků úplně celá, včetně střechy. Uvnitř u zadní stěny oltářní stůl s klekátkem, na něm ubrus. V ose na stěně dřevěný kříž.

Kašna z roku 1708 se sochou Herkula, zabíjejícího mnohohlavého psa Kerbera. Dětské postavičky zobrazují Herkulovy bájné dětské činy. Jedno ze tří děl podobného druhu na náměstí Neustadt (Nové město).