Turistické cíle v okolí obce Chotyně

Na místě kostela ze 14. stol. vystavěn v l. 1710–1730 kostel barokní. Po jeho požáru v r. 1868 opraven. Poslední opravy r. 2009. Kostel obklopen hřbitovem. Kostel je přibližně orientovaná jednolodní stavba členěná pilastry s čtvercovým závěrem a hranolovou věží na západě.

Na místě dřevěného kostela, jehož existence je doložena k roku 1352, nechal majitel lemberského panství Christoph Rudolf von Breda postavit počátkem 70. let 17. století dnešní raně barokní stavbu. Naposledy opravena 1948, od té doby chátrá.

Kostel byl vystavěn z části starého kostela. Ze staré budovy zbyla věž, ke které byl v letech 1866-68 přistavěn zbytek kostela. Původní věž byla vystavěna v roce 1586. Kostel je ve stylu pseudogotiky.

Novorománský kostel z režných cihel, postaven ve stylu porýnských románských kostelů v letech 1884–87 podle projektu vídeňských architektů R. Jordana a J. Schmalzhofera pro řád lazaristů. Dne slouží církvi Adventistů sedmého dne.

Pozdně barokní jednolodní kostel pocházející z let 1772-1779 vystavěný podle plánu architekta J. J. Kunze, svým zasvěcením zřídka se v Čechách vyskytující (sv. Zikmund je jedním z českých zemských patronů od dob Karla IV.).

Původně středověký kostel doložený poprvé roku 1376 byl důkladně barokně přestavěn koncem 18. století (1785–91). Obklopen funkčním hřbitovem, v jehož zdi jsou osazena zastavení Křížové cesty. V severní části areálu novogotická márnice z konce 19. století.

Jezero Kristýna vzniklo severozápadně od Hrádku nad Nisou při německé hranici zatopením bývalého lignitového dolu spodní vodou. Při rozloze cca 14 ha a hloubce 28 m využíváno především k rekreaci. Na březích jsou pláže a kempy.

Soustava několika skal na česko-německé hranici nad Dolní Světlou. V roce 1778 v prusko-rakouské válce tu bylo opevnění Rakušanů. Později zde stávala výletní restaurace.

Krkavčí skály čili Vajoletky u Křižan, jak se také těmto dvěma věžím a skalním blokům říká, jsou pískovcové asymetrické vrcholové skály využívané hojně horolezci již od r. 1893. Tato skupina skal se nachází v jihozápadní části Krkavčího návrší západně a severně od Křižan.

Renesanční tvrz ze 16. st. je patrové stavení se sedlovou střechou, v průčelích se zachovanými mohutnými opěráky. Některé zdi mají tloušťku až 1,5 m. Od r. 1885 sloužila jako hostinec.

Zámek byl postaven pravděpodobně koncem 16. stol. Zámek byl ve tvaru písmene U otevřený na západní stranu. Později bylo severní křídlo zbořeno a nahrazeno novostavbou. Dnes je v zámku umístěna zvláštní internátní škola.

Pískovcová kašna s měděnou sochou labutě, která se chystá vzlétnout z podstavce, pročleněného různými mořskými plody, zdobí od roku 1710 horní konec náměstí Neustadt (Nové město) ve východní části historického jádra města. Autorem je jeden ze soudobých žitavských sochařů, Anders nebo Jäch.