Turistické cíle v okolí obce Bílý Kostel nad Nisou

Rozhledna (32 m, 450 m n. m.), postavena 1900–1901 na objednávku libereckých radních (architekt J. Schmeissner, stavitel A. Horn). Věž je součástí objektu s velkým společenským sálem a restaurací. V 50. letech 20 stol. uzavřena, v l. 1995–1998 velká rekonstrukce. Od r. 1998 opět přístupná.

Loupežnická jeskyně ve skalnatých lesích jižně od Raspenavy byla v 15. století skutečně skrýší loupežníka, který přepadával obchodníky a pocestné na cestě přes Oldřichovské sedlo a byl popraven r. 1470. Jeskyně se nachází mimo turisticky značené cesty.

Kamennému železničnímu mostu v blízkosti tunelu U Myslivny v osadě Novina se říká Malý viadukt pro odlišení od delšího a vyššího viaduktu, který se nachází asi o 700 m dále směrem na Českou Lípu. Malý viadukt má délku 127 metrů, jeho výška je 17 metrů a je tvořen 10 oblouky.

První novodobý katolický kostel byl postaven mezi nádražím a historickým centrem Žitavy v letech 1883–90. Novogotické dílo architekta Knothe-Seeka se v obraze města uplatňuje zejména zdejší nejvyšší věží (72 m), interiér je vybaven stylově jednotným soudobým zařízením.

Měřítkem drobný sloup se sochou Immaculaty stojící na srpku měsíce stojí zřejmě od 18. století na severní návsi (křižovatce cest do Jítravy a k rozcestí Trávník). Zřejmě se jedná o dílo místního umělce. Sloup byl nedávno opraven.

Mariánský sloup z roku 1732 v jihozápadní části chrastavského náměstí pochází údajně z dílny M. B. Brauna. Mohutný sokl nese kromě titulní plastiky i čtyři anděly a osm světců.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.

Hrádek na vrcholu Mazova horka byl pravděpodobně opěrným a strážním bodem komendy v Českém Dubu. Podle archeologických nálezů jde lokalitu z 14. a 15. století. Na vrcholové plošině pravděpodobně stála podle archeologického výzkumu podsklepená roubená či hrázděná stavba.

Městské lázně byly postaveny podle projektu městského stavitele Trummlera roku 1873 na místě severozápadního oblouku hradeb. Jejich věž, zvaná Speyviel, posloužila jako spodní část vodárny, kombinované s ústředním komínem. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v letech 2003–08.

Městské opevnění pochází z 2. poloviny 13. století, od 14. století v podobě kamenných hradeb se dvěma branami. Hradby z větší části zbořeny v polovině 19. století, dochovány v malých úsecích, dnes částečně pohlcených novou zástavbou. Volně přístupné jsou až 4 m vysoké zbytky Jižní brany.

Z městského opevnění budovaného od 13. do 17. století se kromě půdorysných stop ve městě (především okružní ulice a přilehlých sadů) dochovaly především dvě bašty: Řeznická (Fleischerbastei) a Malá (Kleine Bastei). Opevnění, doplněné za třicetileté války o zemní bastiony, zaniklo během 19. stol.

Kamenná mohyla s pamětní deskou na západní stráni Ještědu připomíná havárii dvoumotorového vojenského letadla s delegací leteckých konstruktérů z 20. srpna 1948, kdy po nárazu za zhoršeného počasí v troskách zahynulo pět ze šesti přítomných na palubě.