Turistické cíle v okolí obce Liberec III - Jeřáb

Objekt z roku 1797 je typickým příkladem libereckého klasicistního domu z přelomu 18. a 19. století. Nejméně od konce 16. století do roku 1945 zde fungovala proslulá hospoda. Dům prochází po dlouhodobé devastaci od roku 2006 důkladnou obnovou.

Fara v obci Václavice, postavena r. 1790 u místního kostela a hřbitova. Fara je v klasicistním stylu a má podobu typického libereckého měštanského domu s portálem. Autorem je stavitel Johan Josef Kunze. Kostel byl zbourán v 70 letech min. století. Fara je v majetku Římskokatolické církve.

Raně barokní fara z r. 1672 byla postavena tehdejším majitelem panství Lemberk (Christoph Rudolf von Breda) v rámci obnovy žibřidického kostelního areálu. Po r. 1945 přestala plnit svou funkci a byla pronajata k bydlení. Nyní v majetku obce, památkově chráněna.

Budova fary pochází z počátku 18. stol. Koncem 19. stol. opatřena neorenesanční fasádou. V zahradě sousoší Getsemanské zahrady z roku 1829, přenesena sem z obce Rádlo roku 1966.

Vynikající přírodní skalní vyhlídka Finkův kámen, pojmenovaná podle průmyslníka Finkeho, který se zasloužil o rozvoj města Smržovky, byla turisticky zpřístupněna dvěma německými spolky r. 1898, které nechaly vytesat schody a zabezpečit vrchol skaliska. Novější názvy místa se neujaly.

Frýdlantské cimbuří je nejvýraznější skalní skupina s nádhernou vyhlídkou ve střední části hřebene Poledních kamenů v Jizerských horách. Nejsnazší přístup sem vede od horské chaty Smědava, kde je možnost parkování.

Zřícenina skalního gotického hradu z druhé poloviny 14. století s vytesanými místnostmi a zachovalou okrouhlou věží. V roce 1565 byl již uváděn jako pustý.

Pozdně barokní dům v Horním Jablonci doložený poprvé r. 1793 v gruntovní knize. Na počátku 19. stol. první jablonecká lékárna, později hostinec. Od r. 1989 v majetku Muzea skla a bižuterie, přístupný od 24. 6. 1998 (přízemí), v patrech depozitáře.

Zámek stojí na místě hradu z 11. století. Po dobytí Mikulášem z Kašperka se mění na husitskou pevnost. V roce 1562 přestaven na renesanční zámek. Klasicistní úpravy nastaly v roce 1818. Po r. 1945 využíván armádou, poté ponechán chátrání. Od r. 1992 je postupně rekonstruován.

Terénní pozůstatky tvrze na ostrohu, obtékaném Nisou. Archeologické nálezy z 15.–16. století, sporé písemné doklady ze 14. století.

Terení náznaky pravděpodobně předsunutého opevnění hradu Děvína na sousedním vrchu, postavené někdy v průběhu 15. století po vzestupu dělostřelectva, zaniklo v 16. století.

Zřícenina hradu na skalnatém kopci poblíž Liberce. Zal. v 1. pol. 14. st. Biberštejny, zanikl v 1. pol. 16. stol. po připojení k Frýdlantu. Zbytky obvodové hradby a torza dvou věží – nepravidelně okrouhlé a čtverhranné se zaoblenými rohy.