Turistické cíle v okolí obce Uhřice

Mladší renesanční tvrz, poprvé zmíněna r. 1563 už jako pustá, později upravena na barokní sýpku, dnes patrová budova krytá valbovou střechou. Na JZ nároží jsou dnes zbytky renesančních psaníčkových sgrafit.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v druhé polovině 16. století. Majitelé se často střídali, a tak má zámek bohatou historii. Po roce 1948 patřil zámek podniku Zdravotnické zásobování, dnes vypadá opuštěně a je pravděpodobně bez využití.

Původně tvrz, přestavěná po r. 1650 na barokní jezuitskou rezidenci. Po zrušení řádu v r. 1773 ji spravoval studijní fond, od r. 1806 byla v šlechtických rukou. V 19. stol. přestavěna na novogotický zámeček. Dnes sídlo obecního úřadu.

Gotická tvrz v písemných pramenech nedoložena, postavena někdy v 15. stol. Vesnice zmíněna r. 1336, kdy ji koupil milevský klášter, později v majetku Lobkowiczů. V 17. stol. tvrz přestavěna na sýpku, dnes v soukromém vlastnictví.

Tvrz není v písemných pramenech zmiňována. Postavena byla nejpozději v 2. pol. 14. stol., neboť r. 1380 se odtud píše Markéta, r. 1396 Markvart a kolem r. 1400 Vyšata. Od 15. stol. patřily Pořešice k Vysokému Chlumci a patrně nebyly dál využívány jako sídlo. Dnes je tvrz v soukromém vlastnictví.

Poutní kostelík postaven roku 1549 v místech obce Marky. Obec zanikal za třicetileté války, kostelík s poustevnou sloužil do roku 1786, kdy byl zrušen, odsvěcen a přestavěn na myslivnu. Dnes je areál opuštěný a chátrá.

Původně renesanční zámek, který vznikl přestavbou tvrze za Adama Voračického. Rytíř Jan Vít Malovec z Malovic jej nechal v l. 1740–50 barokně přestavět. V 19. století byl několikrát klasicistně upraven. R. 1924 jej kupuje J. Hásek, kterému byl po válce znárodněn. Dnes v držení potomků ing. Háska.

Pozůstatky větrného mlýna holandského typu patrně z 1 pol. 18. století. V provozu byl do konce 18. století. Poté jej majitel nechal z důvodu nepotřebnosti zpustnout.

Nevelký barokní obdélný jednopatrový zámek s mansardovou střechou postavil l. 1712–1714 Ferdinand z Gambsenbergu. V l. 1805–1925 majetkem Lobkoviců, od pozemkové reformy r. 1923 v soukromých rukou. V severní části se nachází kaple sv. Vojtěcha.

Novorenesanční radniční budova z let 1900–1902, se sgrafitovou výzdobou v nynější podobě z roku 1937.

Historizující budova nové prčické radnice je z roku 1884. Jejim autorem je zednický a tesařský mistr ze Sedlce Josef Schreiber. Věžní hodiny jsou dílem pražského hodináře Josefa Plesnivého z roku 1885. V budově dnes sídlí městský úřad.

Terénní náznaky sídla, které pravděpodobně vzniklo na přelomu 13. a 14. století nedaleko Sepekova. Zánikla snad v období husitských válek.