Turistické cíle v okolí obce Kryštofovo Údolí

První novodobý katolický kostel byl postaven mezi nádražím a historickým centrem Žitavy v letech 1883–90. Novogotické dílo architekta Knothe-Seeka se v obraze města uplatňuje zejména zdejší nejvyšší věží (72 m), interiér je vybaven stylově jednotným soudobým zařízením.

Měřítkem drobný sloup se sochou Immaculaty stojící na srpku měsíce stojí zřejmě od 18. století na severní návsi (křižovatce cest do Jítravy a k rozcestí Trávník). Zřejmě se jedná o dílo místního umělce. Sloup byl nedávno opraven.

Sloup stojí uprostřed zdevastovaného náměstí 1. máje. Možnost bezplatného parkování, od autobusového nádraží asi 100 m jižně, od železniční stanice asi 500 m východně.

Mariánský sloup z roku 1732 v jihozápadní části chrastavského náměstí pochází údajně z dílny M. B. Brauna. Mohutný sokl nese kromě titulní plastiky i čtyři anděly a osm světců.

Barokní morový sloup na náměstí v Českém Dubu pochází z roku 1723. Pannu Marii doprovázejí sochy morových světců Františka Xaverského a Rocha, dále svatých Floriána a Jana Nepomuckého.

Honosné novorenesanční mauzoleum si nechala postavit rodina textilního magnáta Schmitta, která výrazně ovlivnila vývoj města v 19. a poč. 20. století. Dnes prázdná zanedbaná centrální kaple nad kryptou je zdobena sochami F. Schwarze.

Hrádek na vrcholu Mazova horka byl pravděpodobně opěrným a strážním bodem komendy v Českém Dubu. Podle archeologických nálezů jde lokalitu z 14. a 15. století. Na vrcholové plošině pravděpodobně stála podle archeologického výzkumu podsklepená roubená či hrázděná stavba.

Pomník na cestě k Bedřichovské přehradě, připomínající tragickou nehodu z roku 1905, při které zahynul četník Robert Melzer.

Městské lázně byly postaveny podle projektu městského stavitele Trummlera roku 1873 na místě severozápadního oblouku hradeb. Jejich věž, zvaná Speyviel, posloužila jako spodní část vodárny, kombinované s ústředním komínem. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v letech 2003–08.

Městské opevnění pochází z 2. poloviny 13. století, od 14. století v podobě kamenných hradeb se dvěma branami. Hradby z větší části zbořeny v polovině 19. století, dochovány v malých úsecích, dnes částečně pohlcených novou zástavbou. Volně přístupné jsou až 4 m vysoké zbytky Jižní brany.

Z městského opevnění budovaného od 13. do 17. století se kromě půdorysných stop ve městě (především okružní ulice a přilehlých sadů) dochovaly především dvě bašty: Řeznická (Fleischerbastei) a Malá (Kleine Bastei). Opevnění, doplněné za třicetileté války o zemní bastiony, zaniklo během 19. stol.

Stavba složitého vývoje byla postupně baštou českodubského opevnění, zámeckou a špitální kaplí a špitálem. Dnes chátrající dominanta jižního hradebního okruhu.