Turistické cíle v okolí obce Nová Ves nad Nisou

Velký barokní kostel ve významné pohledové poloze dominuje střední části údolí Kamenice ve Smržovce. V letech 1765–1781 nahradil podle projektu A. Schmida původní dřevěnou svatyni. V dubnu 1967 vyhořel, od té doby postupně rekonstruován.

Jednolodní obdélný barokní chrám, v gotické podobě prvně zmíněný počátkem 2. pol. 14. stol. Vyhořel roku 1538 a 1707. V roce 1722 přestavěn do barokního stylu. Interiér pochází povětšinou z 18. a 19. stol.

Dominantou Mníšku, obce nedaleko Liberce, je barokní kostel postavený podle plánů Jana Fugenauera z Nového Města pod Smrkem koncem 1. pol. 18. stol., zasvěcený sv. Mikuláši.

Původně rokokový kostel z let 1787–89 sloužil potřebám malé horské obce Tanvald. Nehledě na novorenesanční přestavbu v letech 1889–90 zůstal vzhledem ke své poloze mimo dosah většiny nového města, slouží převážně jako hřbitovní.

Novorománský kostel sv. Petra a Pavla z roku 1908 postavený na místě původního barokního kostela z roku 1702.

Kostel sv. Prokopa v Hodkovicích nad Mohelkou je barokní stavba z let 1717-1721 na místě starší vyhořelé stavby. Hranolová věž byla zvýšena r. 1845. Vnitřní zařízení vesměs novorenesanční z r. 1896. Památkově chráněný kostel je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Snad poslední novogot. kostel v Čechách. Post. v l. 1915–25 podle projektu A. Vosátky. Jednolodní obdélná stavba má odsazený polygon. závěr a štíhlou hranolovou věž v čele. Polohu Hamrů na jazykové hranici zdůrazňuje velká busta patrona nad vstupem.

Novorománský kostel z režných cihel, postaven ve stylu porýnských románských kostelů v letech 1884–87 podle projektu vídeňských architektů R. Jordana a J. Schmalzhofera pro řád lazaristů. Dne slouží církvi Adventistů sedmého dne.

Mohutný novorománský kostel nahradil v Příchovicích v letech 1859–62 starší dřevěný, z něhož pochází část vnitřního zařízení. Výjimečně situovaná stavba dominuje jihovýchodnímu okraji Jizerských hor, uplatňuje se v řadě dálkových pohledů.

Původně evangelický kostel vystavěný r. 1833, přestavěn pseudogoticky r. 1892. V současnosti místo bohoslužeb Československé církve husitské a Jednoty bratrské a rovněž využíván ke koncertům vážné hudby.

Tvrziště (od 16. stol. kostel), původně místo středověké tvrze, postavené nejpozději ve 14. stol. Přídomek ze Semil používán ve 14. a 15. stol. Tvrz se zmiňuje až r. 1511, kdy ji Jan Svojanovský z Boskovic přenechal Zikmundovi Smiřickému ze Smiřic. R. 1545 již nebyla využívána jako sídlo a zanikla.

Vyhlídkový ochoz zpřístupněn 1.12.1994, slavnostně otevřena 22.4.1995. Ochoz pro turisty ve výšce 24 metrů a vedou k němu 124 schody. Celková výška věže je 40 metrů.