sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Kořenov
Prostá zděná kaple se dvěma lipami stojí na rozvodí mezi údolími Zlatníku a Rejdického potoka. Pochází z počátku 19. století. Nedaleko odtud stávala rejdická sklárna, v jejímž areálu probíhaly v nedávných desetiletích archeologické výzkumy.
Poutní kaple na vyvřelém vrcholu nad obcí Vyskeř. Dnešní podoba pochází z roku 1830, ze vsi sem vede křížová cesta. Kopec poskytuje několik dalekých výhledů průseky v lese. Kaple je drobná orientovaná osmiboká empírová stavba se sanktusovou věžičkou.
Obecní kaple sv. Václava v Příšovicích je hodnotná novogotická stavba z let 1883–1884, zbudovaná Josefem Karnoldem, knížecím stavitelem Rohanů, a připomínající spíše kostel. Vnitřní vybavení je převážně dílem řezbáře Petra Buška z Husy, proslulého pracemi pro zámek Sychrov.
Kašna na náměstí v Hodkovicích byla postavena r. 1710, původnímu účelu sloužila do pol. 19. stol. V roce 1886 byla nahrazena novou, okrasnou. Odstraněna v r. 1946 a na náměstí vrácena na konci 20. stol.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Liberecký kraj, Kacanovy
Pozůstatky po hradu ze 14. st. Sloužil zřejmě jako předsunuté opevnění blízkého Valdštejna. Zničen r. 1440, kdy byl spolu s Valdštejnem dobyt zemskou hotovostí. Stavba byla dřevěná, dochováno podvalí a místnosti zasekané do skály.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Tanvald
Budova z r. 1931, v l. 2000–2001 zrekonstruována včetně vnitřního vybavení. Kromě promítání se zde konají koncerty, výstavy či divadelní představení. 12. 6. 2010 odhalena na balkoně budovy kina Jas socha Jára Cimrman v mlze výtvarníka P. Šuty. Kino bylo při té příležitosti pojmenováno po Cimrmanovi.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Liberecký kraj, Pěnčín
Jeden z největších roubených domů v Čechách si před pol. 18. století nechal postavit zázračný doktor Johann Kittel v obci Šumburk (Krásná) jako obydlí své rodiny i zázemí lékařské péče. Po roce 1945 dům zpustl, od roku 2004 prochází rekonstrukcí.
Pozůstatky opevnění naznačují, že na vrchu Babylon stával (nebo byl přinejmenším budován – nedokončený příkop) na poč. 15. stol. hrádek nebo tvrz. K místu se může vztahovat zmínka z r. 1367 o Mařanovi z Klášteřce, či o loupež. hrádku Kláštenec (A. Sedláček). Není ovšem jisté, zda šlo o toto místo.