Turistické cíle v okolí obce Hora Svatého Šebestiána

Průchod mezi středověkými domy, s délkou 51 m a šířkou v nejužší částí 66 cm. Je tvořena gotickým zdivem s okenními otvory a prampouchy. Ve tředověku byla používána pro přístup z náměstí na parkán hradebního systému. R. 2007 byla zapsána do České knihy rekordů jako nejužší ulice v České republice.

Polygonální bašta z 2. poloviny 15. století, ve které podle pověsti sídlil kadaňský kat. Ten prý ze svého obydlí do města procházel gotickou Katovou brankou a takzvanou Katovou uličkou. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a funguje v něm prodejna čajů a koření.

Klášter založen oficiálně r. 1746, stavba v letech 1748–1753. Jako klášter a sociální ústav sloužil do r. 1950, poté internační ústav pro řeholnice. Po r. 1990 obnoven, kostel opraven. Téměř přesná replika pražského konventu téhož řádu na Slupi.

První zmínky r. 1470 až 1500. V druhé pol. 17. stol. opraven. Roku 1950 areál uzavřel komunistický režim. V roce 1991 se opět vrátil do rukou františkánů, ti jej v roce 1994 předávají biskupství litoměřickému. Dnes v péči města Kadaně.

Byvalý kostel sv. Ignáce v areálu jezuitské koleje je dominantou jižního cípu náměstí 1. máje v Chomutově. Areál jezuitské koleje nechal založit Jiří Popel Lobkowitz roku 1590. Dnes slouží pro účely kulturního střediska.

Pozůstatky minoritského konventu, založeného při vzniku města v jeho severovýchodním nároží. Pro četné požáry byl nazýván černým klášterem. Po zrušení sloužil jako škola, soud, dnes okresní archiv. Někdejší klášterní kostel zbořen po posledním ohni roku 1786, který těsně předcházel zániku komunity.

Zámek vznikl přestavbou tvrze (z 1. pol. 16. stol.) v l. 1590-1618, za Kryštofa Fictuma. Upraven v pol. 17. stol. Michaelem Osvaldem Thunem. R. 1784 vyhořel. Byl opraven, ale r. 1856 vyhořel znovu. Opravu v novogot. stylu zadal v l. 1856-60 Josef Osvald Thun. R. 1945 zestátněn. Dnes různé expozice.

Románský kostel v západní části náměstí 1. máje. První zmínka je z roku 1281. Ve druhé polovině 15. století zahrnut do palácové zámecké stavby. V 16. století renesanční úpravy. Později sýpka, skladiště. Koncem 20.století kostel otevřen pro veřejnost.

Kostel v Kovářské vznikl v letech 1709–10 rozšířením kaple neznámého stáří, nedávno opraven. Součástí areálu je mariánský sloup z roku 1706, pozdně barokní fara a zdevastovaný hrázděný dům městského charakteru. Budovy areálu tvoří malé náměstíčko.

Kostel ve formách opožděného a rustikalizovaného baroka nahradil v letech 1803–14 původní dřevěnou svatyni, připomínanou poprvé roku 1581. Po roce 1945 s celým městečkem zchátral, v současnosti prováděny nejnutnější zajišťovací opravy.

Kostel slouží jako poutní místo a konání procesí. Stojí na místě gotické poutní kaple o níž není znám rok založení.První zmínka o kapli je z roku 1592.Velká přestavba proběhla v druhé polovině 18.stol. 9.10.1999 vysvěcena soška Květnovské Madony.

Raně barokní farní kostel postavený 1665–70 v návaznosti na zámek. Projekt C. Lurago, stavba Rossi de Luca. Pod presbytářem a severozápadně od něj thunovská hrobka s porcelánovým rodokmenem. Kostel i hrobka přístupné v rámci prohlídky zámku.