Turistické cíle v okolí obce Louchov

V r. 1435 se Klejnštejn zmiňuje poprvé jako majetek Žibřida ze Žďáru. Klejnštejn náleží mezi hrady bergfritového typu. Zánik hradu spadá do let 1435–1437, kdy byl dobyt při sporu Vendem z Illburka s držitelem Klejnštejna Vojtěchem z Doupova.

Kostel v Kovářské vznikl v letech 1709–10 rozšířením kaple neznámého stáří, nedávno opraven. Součástí areálu je mariánský sloup z roku 1706, pozdně barokní fara a zdevastovaný hrázděný dům městského charakteru. Budovy areálu tvoří malé náměstíčko.

Kostel ve formách opožděného a rustikalizovaného baroka nahradil v letech 1803–14 původní dřevěnou svatyni, připomínanou poprvé roku 1581. Po roce 1945 s celým městečkem zchátral, v současnosti prováděny nejnutnější zajišťovací opravy.

Farní kostel venkovského městečka postavený roku 1702 na místě staršího objektu. Z toho se zachovala věž. Na bývalý hřbitov kolem kostela se z náměstí vchází branou se sochařskou výzdobou.

Kostel slouží jako poutní místo a konání procesí. Stojí na místě gotické poutní kaple o níž není znám rok založení.První zmínka o kapli je z roku 1592.Velká přestavba proběhla v druhé polovině 18.stol. 9.10.1999 vysvěcena soška Květnovské Madony.

Raně barokní farní kostel postavený 1665–70 v návaznosti na zámek. Projekt C. Lurago, stavba Rossi de Luca. Pod presbytářem a severozápadně od něj thunovská hrobka s porcelánovým rodokmenem. Kostel i hrobka přístupné v rámci prohlídky zámku.

Novogotický kostel postavený 1899 v osadě Nové Zvolání (Neugeschrei) za podpory místních podnikatelů. Roku 1954 zde byla krátkodobě umístěna údajně divotvorná mariánská socha ze zdevastovaného poutního místa v Mariánské. Zchátralá stavba opravena v letech 1991–97 s pomocí darů bývalých obyvatel.

Poslední článek barokně-rokokové proměny Klášterce představuje hřbitovní areál s mariánským kostelem z l. 1743–60 podle projektu J. K. Kosche a márnicí z l. 1764–5 od téhož autora. Na hřbitově dochovány četné pozoruhodné náhrobky z 19. a 20. století.

Děkanský kostel je dominantou Kadaňského náměstí Míru. Je umístěn v jihozápadním koutu náměstí jako hlavní sakrální objekt královského města. Zmiňován již v roce 1186. Současný stav reflektuje pozdně barokní přestavbu původně gotického kostela.

Původně raně gotický johanitský špitální kostel. Přestavby 1452, 1710–8, 1772–4 a 1812–3, vždy po požárech. Původní zdivo dochováno v presbytáři, interiér i exteriér dnes barokní. Bez pravidelných bohoslužeb.

Jednoduchý kostelík z 20. let 20. století slouží doposud nepočetné katolické obci v Českých Hamrech, nejjižnější části Vejprt na samé hranici se Saskem. Vedle něj najdeme i postsecesní pomník padlým z I. světové války.

Původně luteránský kostel z let 1592–1600 na místě dřevěné stavby z pol. 16. stol. Po rekatolizaci hřbitovní, 1713 přistavěna věž. Vyhořel 1786, obnoven 1804. Hřbitov zrušen 1883. Od roku 1950 pronajat pravoslavným, po roce 1990 opravena fasáda.