Turistické cíle v okolí obce Klášterec nad Ohří

Klášter založen oficiálně r. 1746, stavba v letech 1748–1753. Jako klášter a sociální ústav sloužil do r. 1950, poté internační ústav pro řeholnice. Po r. 1990 obnoven, kostel opraven. Téměř přesná replika pražského konventu téhož řádu na Slupi.

První zmínky r. 1470 až 1500. V druhé pol. 17. stol. opraven. Roku 1950 areál uzavřel komunistický režim. V roce 1991 se opět vrátil do rukou františkánů, ti jej v roce 1994 předávají biskupství litoměřickému. Dnes v péči města Kadaně.

Pozůstatky minoritského konventu, založeného při vzniku města v jeho severovýchodním nároží. Pro četné požáry byl nazýván černým klášterem. Po zrušení sloužil jako škola, soud, dnes okresní archiv. Někdejší klášterní kostel zbořen po posledním ohni roku 1786, který těsně předcházel zániku komunity.

Zámek vznikl přestavbou tvrze (z 1. pol. 16. stol.) v l. 1590-1618, za Kryštofa Fictuma. Upraven v pol. 17. stol. Michaelem Osvaldem Thunem. R. 1784 vyhořel. Byl opraven, ale r. 1856 vyhořel znovu. Opravu v novogot. stylu zadal v l. 1856-60 Josef Osvald Thun. R. 1945 zestátněn. Dnes různé expozice.

V r. 1435 se Klejnštejn zmiňuje poprvé jako majetek Žibřida ze Žďáru. Klejnštejn náleží mezi hrady bergfritového typu. Zánik hradu spadá do let 1435–1437, kdy byl dobyt při sporu Vendem z Illburka s držitelem Klejnštejna Vojtěchem z Doupova.

Kostel v Kovářské vznikl v letech 1709–10 rozšířením kaple neznámého stáří, nedávno opraven. Součástí areálu je mariánský sloup z roku 1706, pozdně barokní fara a zdevastovaný hrázděný dům městského charakteru. Budovy areálu tvoří malé náměstíčko.

Gotický, renesančně a barokně upravený farní kostel v městečku na východním úpatí Doupovských hor. Z původní stavby se zachoval především presbytář a věž. Uvnitř hodnotné barokní zařízení.

Farní kostel venkovského městečka postavený roku 1702 na místě staršího objektu. Z toho se zachovala věž. Na bývalý hřbitov kolem kostela se z náměstí vchází branou se sochařskou výzdobou.

Kostel ve formách opožděného a rustikalizovaného baroka nahradil v letech 1803–14 původní dřevěnou svatyni, připomínanou poprvé roku 1581. Po roce 1945 s celým městečkem zchátral, v současnosti prováděny nejnutnější zajišťovací opravy.

Kostel slouží jako poutní místo a konání procesí. Stojí na místě gotické poutní kaple o níž není znám rok založení.První zmínka o kapli je z roku 1592.Velká přestavba proběhla v druhé polovině 18.stol. 9.10.1999 vysvěcena soška Květnovské Madony.

Raně barokní farní kostel postavený 1665–70 v návaznosti na zámek. Projekt C. Lurago, stavba Rossi de Luca. Pod presbytářem a severozápadně od něj thunovská hrobka s porcelánovým rodokmenem. Kostel i hrobka přístupné v rámci prohlídky zámku.

Novogotický kostel postavený 1899 v osadě Nové Zvolání (Neugeschrei) za podpory místních podnikatelů. Roku 1954 zde byla krátkodobě umístěna údajně divotvorná mariánská socha ze zdevastovaného poutního místa v Mariánské. Zchátralá stavba opravena v letech 1991–97 s pomocí darů bývalých obyvatel.