Turistické cíle v okolí obce Vysoká Lípa

Jediná na původním místě zachovaná konstrukce řetězového mostu na území ČR z let 1829-1831 o délce téměř 30 metrů. V jejím sousedství tunýlek v zámecké skále z let 1808-1810, usnadňující přístup z centra města do zrekonstruované jižní zahrady pod zámkem.

Riedlova jeskyně u vsi Dolní Prysk není přírodního původu, nýbrž jde o pozůstatek středověkého nebo raně novověkého dolování. Jako důlní dílo není přístupná a žije v ní několik druhů netopýrů. Vede k ní z Dolního Prysku modrá značka a značení Riedlova okruhu.

Vyhlídková skála asi 2 km severně od Jetřichovic, pojmenovaná po knížeti Rudolfu Kinském z Vchynic a Tetova, který místo poprvé navštívil v roce 1824. Od té doby na jejím vrcholu je postaven dřevěný altán. Původně sloužila jako pozorovatelna pro požární hlídky.

Panské sídlo je v Rumburku doloženo na počátku 16. stol. jako součást vrchnostenského dvora. Kolem roku 1555 se sem nastálo přestěhovala tolštejnská vrchnost. Nový zámek dostavěn zřejmě 1571, barokní obnova do 1683. Po r. 1850 sídlo úřadů a škol.

Výšina nad východním okrajem obce Růžová (405 m n. m.) v minulosti využívaná ke strážení kraje. Na vrcholu kříž z roku 1809 a od roku 2018 betonová rozhledna, umožňující kruhový výhled do širokého okolí.

Větrný mlýn holandského typu stojící na vrchu Petřín postavený v r. 1844 plnil svoji fukci až do roku 1945, kdy po odsunu Němců zůstal opuštěn a chátral. V roce 1964 byl koupen soukromou osobou a budova slouží jako penzion s restaurací.

Nejvyšší hora národního parku České Švýcarsko (619 m nad mořem) dominuje náhorní planině mezi Labem a Kamenicí. Od roku 1880 zde stály postupně tři dřevěné rozhledny a chata, dnes jen základy. V bezlistém období dílčí rozhledy.

Jednoduchý lovecký zámek spojený s hospodářskými budovami, postaven nejpozději r. 1748 Filipem Josefem Kinským na pozemcích původního českokamenického dvora (doložen už v 15. století). Později ve správě Státních lesů, dnes hotel.

Objekt vystavěný na přelomu gotiky a renesance k nejasnému účelu. Buď se jednalo o panské sídlo, nahrazující výšinný hrad nad městem, nebo o budovu městského špitálu. Druhému účelu sloužil nejpozději od roku 1541. Dnes sídlo městské policie a správy lesů.

Sklaní hrad z průběhu 14. století. V majetku Berků z Dubé jako součást vildštejnského panství. Několikrát bezúspěšně obléhán. Zanikl v druhé polovině 15. století. Po třicetileté válce sídlo švédských zběhů a lupičů, proto Loupežný zámek.

Hrad založený kolem r. 1265 pány z Michalovic při přemyslovské kolonizaci. Toto území směnou získal Jan Jindřich z Lipé. Hrad měl předhradí, plochu pro obytný dům a třípodlažní palác. Dnes zůstaly zbytky hradby a vyzděná válcová věž ve skalisku.

Objekt ze 16. století, přestavěný roku 1615, uzavírá soubor renesančních zámků, domů a kostela. Zevně pozoruhodný panelovaný západní štít, tesaná ostění oken v patře. Sklepy, přízemí a schodiště do patra klenuté, patro plochostropé. Dnes soukromé obydlí.