Turistické cíle v okolí obce Vysoká Lípa

Rozměrný reliéf s námětem Korunování Panny Marie byl vytesaný do pískovcové skály v r. 1701 na objednávku mlynáře Jacoba Güntera. Tvůrce reliéfu, vynikajícího zpracováním i velikostí (2 x 2 m), není znám. Jeden z nejkvalitnějších reliéfů severních Čech, patří mezi národní kulturní památky ČR.

Jehla je dvouvrcholový čedičový kopec s úzkým skalnatým hřbetem, strmě spadajícím do údolí. Stezka vede na malé vyhlídkové skalisko se zábradlím zpřístupněné v roce 1879. Z vrcholu je výhled na Českou Kamenici se Zámeckým vrchem, na vzdálenější Kamenický Šenov a zalesněné kopce Lužických hor.

Budova postavena v 2. pol. 18. stol. a r. 1804 přestavěn ve stylu empíru. Z té doby pochází i portál. Roku 893 sem bylo přemístěno sklářské muzeum a tomuto účelu složí dodnes.

Kříž postaven na místě, kde zahynul místní sedlák. R. 1983 byl poškozený kříž částečně zaražen do země, R. 2002 smírčí kříž zlomený a povalený na zem. Restaurován. Pak provedena povrchová úprava a patinace kříže. Smírčí kříž 65 cm široký, 70 cm vysoký, pískovcový, s chybějícím levým ramenem.

Socha lva od Klementa Grundiga postavená u příležitosti 60. výročí vlády Františka Josefa I. odhalená roku 1908. Původní bronzové desky se jmény padlých ve válce rakousko-pruské v roce 1866 umístěné na kamenném soklu byly vandaly znehodnoceny.

Barokní socha Panny Marie pochází z roku 1735. Stojí na hranolovém soklu s esovitě prohnutými rozšiřujícími se stěnami. Panna Maria oděna v bohatě zřaseném rouchu. Materiál sochy je kámen. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Kopie pražské Šalounovy sochy děčínského rodáka Miroslava Tyrše odhalena v Děčíně r. 1932, za německé okupace ukryta, znovu instalována r. 1964, na současném místě od r. 1970. Tyrš jako český vlastenec německého původu proslul jako estetik, historik umění a spoluzakladatel Sokola.

Barokní pískovcová skulptura sv. Františka z Assisi pochází z druhé poloviny 18. století. Stojí na hranolovém pískovcovém soklu. Je to socha světce v podživotní velikosti, v řeholním rouchu. Je dokladem barokního sochařství na Českolipsku. Socha je zapsána do seznamu památek r. 1965.

Nedatovaná socha sv. Jana Nepomuckého. Světec spočívá na dvoustupňovém hranolovém podstavci. Na přední straně reliéf jazyka. Na profilovaném podnoží stojí světec v kontrapostu nohy s krucifixem v náručí. Kolem hlavy hledící na krucifix dělená svatozář. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Původní socha sv. Jana Nepomuckého vztyčena roku 1775, současná pochází z r. 1882. Na kamenném hranolovém soklu stojí litinová socha světce v podživotní velikosti. V pravé ruce má mučednickou palmu, v levé krucifix, na hlavě biret. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Barokní bohatě zdobený sokl umístěný ve stínu staré lípy v polovině horní cesty mezi Benešovem a Františkovem nad Ploučnicí. Dostupné prameny uvádějí, že zde stávala socha sv. Jana Nepomuckého, kterou tu však už nenajdeme.

Socha patrona plavců svatého Vojtěcha na skalce nad břehem Labe mezi Dolním Žlebem a Čertovou Vodou na katastru Prostředního Žlebu pochází z 18. století, na soklu nese dataci 1756. Lodníci se zde loučili a vítali s vlastí.