Turistické cíle v okolí obce Vysoká Lípa

Příklad sakrální lidové architektury. Kaple je vytesána ve skalním bloku, opatřena zařízením (lavice, oltář). Je prosvětlena dvěma okny i s rámy. Kaple byla a je soukromým majetkem. Nejstarší známý doklad se nachází v soupisu křížů a soch farnosti Srbská Kamenice z října 1835.

Skalní kaple při stezce z Mezné na Růžovou byla vytesána k uctění památky obchodníka s dřívím Johanna Clara, jenž zemřel v roce 1870.

Rozměrný reliéf s námětem Korunování Panny Marie byl vytesaný do pískovcové skály v r. 1701 na objednávku mlynáře Jacoba Güntera. Tvůrce reliéfu, vynikajícího zpracováním i velikostí (2 x 2 m), není znám. Jeden z nejkvalitnějších reliéfů severních Čech, patří mezi národní kulturní památky ČR.

Jehla je dvouvrcholový čedičový kopec s úzkým skalnatým hřbetem, strmě spadajícím do údolí. Stezka vede na malé vyhlídkové skalisko se zábradlím zpřístupněné v roce 1879. Z vrcholu je výhled na Českou Kamenici se Zámeckým vrchem, na vzdálenější Kamenický Šenov a zalesněné kopce Lužických hor.

Budova postavena v 2. pol. 18. stol. a r. 1804 přestavěn ve stylu empíru. Z té doby pochází i portál. Roku 893 sem bylo přemístěno sklářské muzeum a tomuto účelu složí dodnes.

Socha lva od Klementa Grundiga postavená u příležitosti 60. výročí vlády Františka Josefa I. odhalená roku 1908. Původní bronzové desky se jmény padlých ve válce rakousko-pruské v roce 1866 umístěné na kamenném soklu byly vandaly znehodnoceny.

Kopie pražské Šalounovy sochy děčínského rodáka Miroslava Tyrše odhalena v Děčíně r. 1932, za německé okupace ukryta, znovu instalována r. 1964, na současném místě od r. 1970. Tyrš jako český vlastenec německého původu proslul jako estetik, historik umění a spoluzakladatel Sokola.

Barokní bohatě zdobený sokl umístěný ve stínu staré lípy v polovině horní cesty mezi Benešovem a Františkovem nad Ploučnicí. Dostupné prameny uvádějí, že zde stávala socha sv. Jana Nepomuckého, kterou tu však už nenajdeme.

Socha patrona plavců svatého Vojtěcha na skalce nad břehem Labe mezi Dolním Žlebem a Čertovou Vodou na katastru Prostředního Žlebu pochází z 18. století, na soklu nese dataci 1756. Lodníci se zde loučili a vítali s vlastí.

Chatrč z dubové kůry z r. 1826, která původně sloužila jako výčep, byla v r. 1881 přestavěna na zámeček Sokolí hnízdo šlechtickým rodem Clary - Aldrigenů. Dodnes dochovány interiéry zámečku.

Rozhledna kombinovaná s telekomunikačním stožárem na kopci mezi Dobrnou a děčínskou čtvrtí Folknáře ve správě obce Dobrná. Vstup na rozhlednu zpoplatněn, otevírací doba zveřejněna na stránkách obce: https://www.obec-dobrna.cz/sokoli-vrch.

Stará radnice v Benešově n. Ploučnicí vznikla nejpozději počátkem 16. století. V jejím dvoře existoval měšťanský pivovar. Od poloviny 17. století přestala být hlavním sídlem správy města, jejím potřebám slouží dosud. Pivovar zanikl roku 1949.