Turistické cíle v okolí obce Bynovec

Jednolodní orientovaný kostel s věží nad presbytářem byl postaven v letech 1929–30. Jedná se o ukázku historisující meziválečné architektury, hojně zastoupené v někdejších německy mluvících oblastech Čech, Moravy a Slezska

Objekt s novorománskými prvky na jižním okraji vsi v sobě slučoval modlitebnu i farní budovu. Postaven 1864, od roku 1875 zdejší farnost zahrnovala více než 50 obcí. Od 60. let 20. století kino a byty, od roku 1990 prázdný a intensivně chátrající.

Barokní kostel postavil na místě starší svatyně počátkem 18. století Georg Bähr, autor mimo jiné i drážďanského mariánského kostela (Frauenkirche). Po požáru roku 1810 byl interier obnoven v klasicistním stylu. Stavba prošla velkou rekonstrukcí na přelomu 20. a 21. století.

Zbytky skalního hradu z 1. poloviny 14. století postaveného pravěpodobně hejtmanem Nice Hokakerem. Při obležení byl prý silně poškozen, ale nebyl dobyl. Poslední zprávy jsou z roku 1457, kdy byl ještě obydlen.

Hrad z konce 13. až poloviny 15. stol. založili patrně Michalovicové na ochranu lužické cesty. Od r. 1406 patřil Berkům. V polovině 15. stol. hrad zaniká. Zachovaly se zbytky hradby pod vrcholem.

Sporé zbytky strážního skalního hradu s puklinovou jeskyní Idagrotte. Založen byl ve 13. století a patřil českému království. Od 15. století posloupen Sasku. Po opuštění v druhé polovině 15. století se zde usídlili loupežníci.

Kamenný smírčí kříž, vysoký 89 cm, ležící při turistické stezce z Děčína na Labskou stráň s dobře dochovaným nápisem. Pochází z roku 1775.

Výpravní budova někdejší pohraniční stanice pražsko-drážďanské dráhy pochází z roku 1865. Nahradila dočasnou dřevěnou budovu z roku 1850. Po letech chátrání prošla v letech 2001–2003 i s přilehlým kolejištěm důkladnou rekonstrukcí.

Raně barokní zámek byl přestavěn ze staršího sídla krátce před rokem 1689. V 19. století zde byl umístěn jezuitský seminář. Zámek je v dnešní době veřejnosti nepřístupný, kromě příležitostí kdy se v přízemí pořádají výstavy.

Skromné zbytky skalního hrádku založeného ke konci 13. století Michalovici na ochranu Lužické stezky. Zanikl již ve 14. století.

Telekomunikační ocelový stožár o výšce 40 m na Janovském vrchu slouží od prosince 2013 jako volně přístupná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 30 m. Poskytuje výhled do Saska, na Českosaské Švýcarsko a Děčínský Sněžník, příp. na Lužické hory až k Ještědu.

Větrný mlýn v Janově postaven r. 1844 místním sedlákem Antonem Richterem, ve 20. letech 20. stol. odstraněno mlecí zařízení a stavba upravena na byty. Po vysídlení německých majitelů chátrala, nyní využívána pro rekreační pobyty.