příroda - skála, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Jetřichovice
Skalní vyhlídka, která se dříve nazývala Velký Ostrý, byla pojmenována podle manželky majitele panství, kněžny Marie Anny Kinské v roce 1856, na popud manžela Ferdinanda Kinského. Skála v minulosti sloužila jako strážní místo protipožární hlídky v kraji. Atraktivní turistické místo s altánem.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Markvartice
Panské sídlo vzniklo roku 1568 spolu s hospodářským dvorem. Roku 1625 zde při vzpouře poddaných zahynul Ota Jindřich z Vartenberka, poslední svého rodu v Čechách. Od roku 1631 majetkem Thunů, hospodářské využití, provázené postupnou devastací.
Chudé zbytky hradu se nalézají na vrchu Strážný, vlevo nad labským údolím, poblíž vesnice Mojžíř. Přístup k němu je z ulice nad mojžířským kostelem, přes stavební parcely.
most, zaniklý, volně přístupno, Ústecký kraj, Děčín
Poslední klasický řetězový most postavený na území Čech spojoval v letech 1853–1933 tehdy samostatná města Děčín a Podmokly. Představoval největší konstrukci svého druhu v zemi. Zachovaly se oba pilíře, které dnes nesou ocelový Tyršův most.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Jetřichovice
Hájovnu a několik loveckých chat v alpském stylu nechal postavit majitel panství kníže Kinský po r. 1905, kdy vyhořel původní lovecký zámeček z r. 1855. Zajímavostí je bazén pro panstvo, vytesaný ve skalním suku. Dnes chaty slouží jako penziony a výletní restaurace.
Zbytky kdysi významného skalního hradu Berků z Dubé ze 13.–14. stol. R. 1459 postoupen Sasku. Ve spodní části skalního masivu se nachází puklinová jeskyně Kuhstall využívaná jako útočiště ještě za třicetileté války.
Pila poprvé zmiňována v roce 1547. V letech 1646 až 1848 majetek Puttrichů, poté v rukou Dreßlerů do roku 1891. Mlýn poškozen povodní v roce 1927. Mletí zastaveno v roce 1922, dřevovýroba v roce 1982.
Nová benešovská radnice vznikla ve 2. polovině 17. stol. Dnešní podoba z roku 1904 má značně brutální měřítko vůči okolním stavbám, zejména oběma zámkům. Část přízemních místností a dvorního průčelí pochází z původní stavby, zbytek budovy je novorenesanční.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Česká Kamenice
Původní orloj zřídil na svém domě českokamenický hodinář a zlatník Adolf Eiselt, po 2. světové válce však byl zničen. O jeho obnově rozhodl městský úřad v rámci rekonstrukce ulice. Celý orloj nově vyroben za pomoci občanské sbírky. Slavnostně spuštěn 31. 3. 2024 a v provozu je denně od 8 do 18 hod.
Zřícenina hradu z pol. 13. stol. V letech 1278–83 hrad zastaven zemskému správci Otovi Braniborskému, později ho získali v léno páni z Michalovic, po nich Berkové z Dubé a Vartenberkové. R. 1445 hrad dobyt, později sídlo purkrabí. R. 1515 zpustl.
Kamenný renesanční můstek z r. 1561 přes Jílovský potok s extrémně vysokou klenbou (kvůli průchodu dřeva při plavení) a dochovanou čedičovou dlažbou. Mostek je dlouhý 18 metrů, široký 4 metry, nad hladinou potoka se klene ve výšce 6,7 metru, převýšení oblouku ve středu činí 1,5 metru.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Srbská Kamenice
Pomník havárie letadla DC-9 jugoskávských aerolinií z 26. ledna 1972. Z 28 lidí na palubě letadla přežila explozi a následný pád z výšky přes 11000 m pouze letuška Vesna Vulovičová.