Turistické cíle v okolí obce Okna

Pozdně barokní kostel z let 1780–1 post. na jižním okraji městečka po zničujícím požáru 1768. Nahradil starší objekt, který pravděpodobně stál na dnešním hřbitově pod hradem. Částečně sem bylo přeneseno starší zařízení. Velká oprava 1981–91.

Barokní, klasicistně přestavěný kostel na místě staršího, náležejícího k někdejšímu hradu. Dnešní stavba 1674–8 (G. Broggio, S. Bossi), po požáru 1806 do sebe pojala původně samostatnou zvonici. Součástí komplexu fara z r. 1675–7, kaple a řada soch.

První zmínky o Dolní Krupé jsou z roku 1229, kostel byl zde založen ve stejném století, v roce 1293 byla zřízena samostatná fara. Nikterak bohatá fara zanikla při husitských bouřích a další zmínky o ní jsou až z roku 1767.

Románský kostel z doby před r. 1230, v l. 1763–1766 barokně přestavěn, při přestavbě byla loď orientována kolmo na románskou loď. Dochovala se románská apsida, věž se sdruženými okny a několik drobných románských stavebních detailů.

Novorománský kostel sv. Václava v Bezdědicích z let 1868-1870 nahradil gotickou stavbu doloženou od 14. stol. a zničenou při požáru vsi, školy a fary, při němž shořely všechny církevní i obecní dokumenty. Nyní kostel v havarijním stavu. Přístupný pouze okolní hřbitov.

Pozdně barokní kostel byl postaven v l. 1752–54 podle návrhu Anselma Luraga na místě staršího dřevěného kostela (zmiň. r. 1384). Kostelní loď je nejvyšší v mělnickém okrese. Z původního hřbitovního areálu u kostela se zachovala barokní kostnice (18. stol., A. Lurago).

Hřbitovní kostel sv. Vavřince doložen r. 1352 s plebánií. V husitské době farnost zrušena a od té doby kostel filiální ve farnosti Bělá pod Bezdězem. Současná raně barokní podoba pochází z let 1697-1700. Další opravy kostela proběhly r. 1897 zásluhou Karla Dlouhého z Mladé Boleslavi.

Na místě či v sousedství staršího kostela v Kruhu byl postaven v letech 1723–4 hraběnkou Marií Magdalenou z Valdštejna nový snad podle projektu N. Raymundiho. Stavba po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá oprava.

Zbytky středověkého hrádku či tvrze neznámého jména i osudů, osídleného dle archeologických nálezů ve 13.-14. st. Na pískovcovém bloku se dochovaly zbytky schodiště, podvalí (zřejmě po věži) a tesaná světnička s chodbou.

Drobná barokní stavba z roku 1702. Původně součást ohradní zdi hřbitova, který zanikl za Josefa II. Po roce 1945 zchátrala, v posledních letech ji do majetku získala obec Jestřebí a zajistila její opravu. Slouží jako náhrada sousedního zpustlého kostela.

Tvrz datovaná k roku 1211. Rodová linie zemanů z Kováně si předávala zdejší tvrz až došlo k jejímu zničení husity.

Pozdně gotická tvrz s vodním příkopem, renesančně přestavěná. Do konfiskací po Bílé hoře v majetku Berků z Dubé, potom přešla na Valdštejny. Objekt se nachází ve stejnojmenné vsi v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko.