Turistické cíle v okolí obce Blatce

Jan Valderode z Eckhausenu postavil na místě tvrze kolem roku 1670 barokní zámek, který ale přešel řadou stavebních úprav a přestaveb. Od padesátých let byl v zámku umístěn domov důchodců. V současnosti v soukromém vlastnictví.

Zříceniny gotického hradu z 15. st. První zmínka 1427, po r. 1538 opuštěn, r. 1608 se uvádí jako pustý. R. 1643 přepaden a vypálen Švédy. Dochováno rozsáhlé zdivo obytné věže, brány, hradeb, bašt a dalších budov.

Hrad byl založen Vartenberky v letech 1437–1438. Poprvé se připomíná v r. 1440. Obýván byl až do poloviny 16. století, doba zániku není doložena. Dodnes se z něj dochovaly jen nepatrné zbytky.

Servité postavili po pol. 17. stol. barokní zámek. V r. 1809 ho koupil kníže Karel Rohan. V r. 1878 J. Wurzel přestavěl zámek v novorenesančním slohu. Z původní budovy se zachovalo jen několik klenutých místností. Později v zámku umístěna škola.

V místech zámku stávala tvrz, za třicetileté války zničená. Antonín Veith zahájil roku 1840 stavbu zámečku v maurském slohu, který nazval Slavín, určeného k uložení Schwanthalerových soch. Ze zamýšlených čtyř věží stojí jen jediná, areál nedostavěn.

Barokní pískovcové sousoší z r. 1714 od F. Tollingera z Litoměřic. Na sloupu skupina Nejsvětější Trojice s obláčky a andílky, na nárožích postavy svatých, kolem balustráda s dalšími 13 plastikami na pilířích. Na čelní straně letopočet 1714.

Sloup Nejsvětější Trojice u zámku Nový Berštejn pochází asi z první pol. 18. stol. Nejvýše stojí Bůh Otec, v rukou drží kříž s Kristem a pod ním je holubice - Duch svatý. Sousoší umístěno na jehlanovitém obláčkovém sloupu, na němž je pár reliéfů andělíčků. Restaurován v 70. l. 20. stol. a r. 1995.

Tvrz za Vlků z Kvítkova koncem 16. stol. renesančně přestavěna. Stavební úpravy pokračovaly za Jana Baltazara Clary koncem 17.stol. a v první polovině 19. stol. za Veithů získal zámek klasicistní vzhled. V letech 1970–1976 došlo k jeho rekonstrukci.

Socha Archanděla Michaela pochází z r. 1750. Patří k velmi kvalitním příkladům pozdně barokního sochařství. Spočívá na masivním hranolovém podstavci. Archanděl je znázorněn v obvyklém odění vojáka v pancíři, suknici a v přilbici s chocholem. Nohou šlape na poraženého ďábla.

Socha Krista Spasitele z roku 1842, dílo Františka Xavera Josefa Linna. Kvalitní kamenosochařská práce. Pískovcová postava Krista v mírně podživotní velikosti. Pravou rukou žehná a v levé ruce drží jablko s křížkem. Socha je významná kulturní památka, na seznamu chráněných památek od 3.5.1958.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1753. Ztvárněn v nadživotní velikosti. Oděn ve vojenském krunýři a suknici, přes rameno přehozen plášť. V ruce drží džber s vodou, u jeho nohy hoří dům. Patron hasičů a řemeslníků pracujících s ohněm. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní pískovcová socha sv. Floriana z roku 1736. Na podstavci jsou reliéfy českých světců – sv. Vojtěcha, sv. Prokopa a sv. Jana Nepomuckého.