Turistické cíle v okolí obce Bezděz

Zaniklý hrad. Osídlení již v pozdněhr. obd., hrad post. v pol. 13. stol. R. 1371 majetkem Vartemberků, nebyl využíván jako rezidenční sídlo a pravd. postupně zanikl. Dnes zde stojí kostel sv. Petra a Pavla (vyst. r. 1686, po požáru obnoven r. 1807).

Původně renesanční tvrz přestavěná barokně a po požáru r. 1806 klasicistně. Po r. 1950 zde hospodařila československá armáda a později armáda sovětská. Zámek značně zdemolován. I když ale nebyl v tak dezolátním stavu, byl v r. 1985 barbarsky zbourán.

Gotický hrad, původně knížecí z 10. stol., rozšířený pozdně goticky a upravený renesančně. R. 1648 pobořen. V 18. stol. přestavěn I. Palliardim na kasárny, obnoven v 19. stol.

Vtok Bobřího potoka do Novozámeckého rybníka ve 14. století vyřešil průraz pískovcovou skálou. Koncem 18. století jej přemostil kamenný obloukový most pro císařskou silnici z Prahy do České Lípy. Součástí díla je i menší mostek přes bezejmennou vodoteč.

Muzeum pedagoga, spisovatele a archeologa Eduarda Štorcha (1878-1956) bylo v Lobči zřízeno v srpnu 2010 v budově obecního úřadu. Přibližuje jednak Štorchovu osobnost a jednak je tu expozice ze života pravěkých lidí s ukázkami lovu mamuta, obydlí, skalních maleb, způsobu opracování pazourků apod.

Skrovné pozůstatky tvrze, stojící na skále nyní uprostřed Máchova jezera. Tvrz bývala manstvím hradu Bezděz. Opuštěna byla patrně, když byl r. 1367 za bezdězského purkrabího Oldřicha Tisty z Albrechtic vybudován Velký rybník; dnes Máchovo jezero.

Zříc. hrad, osídl. dle arch. nálezů od 13.stol. Uv. r.1408 jako predikát Oldřicha z Házmburka a Nedam. Hrad byl pravd. sídlem jednoho z král. manů, později předsunuté opevnění hradu Kokořína. Poč. 20.stol. stav. upraven majitelem Kokořína J. Špačkem.

V 1. pol. 18. stol. založil zámek Jan Ignác z Neuberka. Hosty neuberské knihovny byli i Josef Dobrovský a Václav Matěj Kramerius. Za 2. světové války obsazen německou armádou, po válce velitelstvím Rudé armády. Později zestátněn.

V obci Nosálov existuje poměrně rozsáhlý soubor lidové architektury, především roubených staveb obytných domů a hospodářských staveb z 19. století. Typickým prvkem zdejších statků jsou zdobené kamenné brány.

Po předání staré radnice krajskému soudu chyběla v Boleslavi radnice. Město proto v letech 1865–8 postavilo dle projektu J. Fichtnera a J. Grusse mohutnou novorenesanční budovu pro úřad a první moderní školu. Oběma funkcím slouží dodnes.

Vysoká hranolová věž, postavená v novorenesančním stylu, nahradila roku 1894 starší objekt téhož určení (viz heslo). Z provozu vyřazena v 60. letech 20. stol., od té doby jsou ve věži kanceláře. Při velké rekonstrukci na přelomu tisíciletí byla zlikvidována nádrž v posledním patře.

Ve skále vytesaný výtokový kanál z Novozámeckého rybníka. Stavba dlouhá 175, hluboká až 14 a široká 7 metrů patří k nejvýznamnějším technickým dílům doby Karla IV. Dvakrát zalomená trasa tlumí účinky povodňových vln.