Turistické cíle v okolí obce Cvikov

Barokní fara pocházející z 2. pol. 18. stol. Obdélná, zděná, omítnutá patrová budova. Nad portálem štukový maltézský kříž řádu maltézských rytířů. Obytné místnosti plochostropé, hospodářské místnosti sklenuty plackami. Fara zapsána do seznamu památek r. 1965.

Hrad z konce 13. až poloviny 15. stol. založili patrně Michalovicové na ochranu lužické cesty. Od r. 1406 patřil Berkům. V polovině 15. stol. hrad zaniká. Zachovaly se zbytky hradby pod vrcholem.

Starobylá kaple vystavěna z hladce opracovaných pískovcových kvádrů. Uvnitř byl kdysi malovaný obraz 14 sv. pomocníků. Stavba zvláštní tím, že je z pískovcových bloků úplně celá, včetně střechy. Uvnitř u zadní stěny oltářní stůl s klekátkem, na něm ubrus. V ose na stěně dřevěný kříž.

Kaple stála na stezce směrem na Chomouty a Pihel. Cestu k ní lemuje alej vysázená v roce 2012. Kapli na svém pozemku vystavěl na počest Panny Marie Johann Wenzel Helzel v roce 1813. Franz Werner ji zkrášlil Mariánským obrazem a sv. Václavem, dnes totálně zničeny. Kolem r. 2000 stavba obnovena.

Kašna z roku 1708 se sochou Herkula, zabíjejícího mnohohlavého psa Kerbera. Dětské postavičky zobrazují Herkulovy bájné dětské činy. Jedno ze tří děl podobného druhu na náměstí Neustadt (Nové město).

Tvrz založená ve druhé polovině 16. stol. a od roku 1624 sloužila jen k hospodářským účelům. Dnes je využívána jako administrativní budova.

Kamenná rozhledna na severním vrcholu hory Hochwald (česky Hvozd) pochází z roku 1892. Vstup je zpoplatněn. Z vyhlídkové plošiny ve výši 25 metrů je úchvatný rozhled na českou i saskou stranu.

Zámek postaven v roce 1574 Jindřichem z Wartenberka. Od poloviny 17. stol. až do roku 1926 v majetku Maltézských rytířů.

Luterský farní kostel postavený v letech 1709–32 na svahu pod někdejším hradem a celestinským klášterem v Ojvíně (Oybin). Prostá stavba ve stylu saského protestantského baroka má originálně dochovaný interiér se dvěma řadami empor s malovaným zábradlím.

Zbytky historicky blíže nedoloženého, zřejmě pouze dřevěného hrádku či opevněného sídla, datovaného archeologickými nálezy do 2. pol. 13. a 14. stol. Dochovány příkopy a val, terén je částečně narušen výkopy a vodojemem z doby pobytu sovětské armády.

Skromné zbytky hradu z 1. poloviny 13. století pravděpodobně královského založení. Hlavní část hradu byla dřevěná, dochovalo se několik ve skále tesaných místnůstek. Hrad zanikl zřejmě ještě během 13. století.

Skromné zbytky skalního hrádku založeného ke konci 13. století Michalovici na ochranu Lužické stezky. Zanikl již ve 14. století.