Turistické cíle v okolí obce Svojkov

Zřícenina středověkého hradu z roku 1337. Hrad sloužil k ochraně cesty z Čech do Lužic. V roce 1642 hrad oblehla a ohnivými střelami vypálila švédská vojska. Nikdy už nebyl obnoven.

Podoby trpaslíků vytesali do skály při silnici mezi Jetřichovicemi a Rynarticemi místní usedlíci Vaterovi kolem r. 1870. Po r. 1945 reliéfy zarostly mechem, po r. 1989 byly očištěny a znovu nabarveny.

Lesní pohřebiště zajatců z I. světové války a příslušníků Ukrajinské brigády, internovaných v Jablonném v Podještědí v letech 1919–1921, kteří podlehli svým zraněním, chorobám a tyfové epidemii. Obnoveno péčí ministerstva obrany roku 2008.

Volně přístupné umělé jeskyně vzniklé těžbou písku z pískovcového masivu. První zprávy již ze 14. a 15 století. Využívány k různým účelům – mlýny, hamr, brusírny skla, skladiště. V dobách válek nouzové úkryty obyvatelstva

Hrad z 2. poloviny 13. stol. V držení Markvarticů do 15. stol. R. 1504 hrad koupil Bartoloměj Hiršpergár. V r. 1563 přestavěn renesančně. V letech 1639–1645 těžce poškozen Švédy. Po r. 1714 účelově využíván a dochoval se v dobrém stavu. V r.1987 vyhořel.

Zbytky opevněného sídla, snad nedostavěného hrádku, v pramenech zmiňovaného jako Velenice. Na klesajícím konci úzké ostrožny dochovány zbytky přízemí hranolové stavby a úzký, do podloží vytesaný sklípek.

Dům čp. 146 stojí na místě tvrze, postavené kolem roku 1500. Ta byla několikrát rozšířena, ale roku 1796 prodána čtyřem sedlákům. Postupně odbouráno druhé patro a nejstarší část. Dnes soukromá chalupa se zachovanými detaily v interiéru.

Zámek byl původně tvrzí z r.1395. V r. 1600 tvrz na renesanční zámek přestavěl Adam Blekta. Poté byl přestavěn barokně v r. 1729. Ve 2. pol. 20. stol. byl zámek průmyslově využíván. Dnes je zámek po požáru v r. 1983 v havarijním stavu.

Dvoukřídlý zámek stojí na místě tvrze z r. 1395. V r. 1600 tvrz přestavěl Adam Blekta na renesanční zámek. Barokní přestavba v r. 1729. Ve druhé pol. 20. stol. byl zámek průmyslově využíván a po požáru v r. 1983 je budova v havarijním stavu.

Roubené sídlo rychtářů ze 16. století, dnešní podoba dílem přestavby r. 1797. Největší roubená stavba v Čechách o rozměrech 33x17x28 m. Dnes sídlem pobočky českolipského muzea.

Původně malý hrad ze 14. stol, přestavěn kolem r. 1570 v renesanční zámeček. Dnes je zpustlý.

Přehrada z let 1912-1926 na Chřibské Kamenici pův. určena k ochraně před povodněmi a rekreaci, od r. 1977 změněna na rezervoár pitné vody. Proto její břehy včetně hráze leží v ochranném pásmu a nejsou přístupné. Hráz o délce 190 m a výšce 21 m vytváří jezero o délce 1 km a hloubce až 20 m.