Turistické cíle v okolí obce Radvanec

Pozdně barokní socha sv. Prokopa z r. 1781. Světec znázorněn v obvyklém barokním pojetí v biskupském rouchu s mitrou na hlavě a s levou nohou spočívající na ležícím ďáblu. Socha patří k významným dokladům místní sochařské produkce. Oprava sochy v r. 2017. V seznamu kulturních památek od r. 2013.

Socha sv. Rozálie pochází z 19. století. Sv. Rozálie je patronkou proti moru. Socha na hranolovém soklu s nečitelným nápisem. Znázorněna ve splývavém rouchu. Na soše se podepsali vandalové, ruce světice zmizely. Socha zapsána do seznamu památek v r. 1965.

Barokní socha v Čechách nepříliš známé světice na vyvýšenině nad nivou Bobřího potoka. Postavena roku 1705 na náklady novozámeckých Kouniců. Dílo neznámého autora nadprůměrné kvality.

Soubor sedmi soch je jedním ze zastavení místní Poutní cesty. Sv. Vavřinec patří k nejznámějším starokřesťanským světcům. Umučen zaživa na roštu a s tímto atributem je znázorňován. Socha dílem neznámého umělce z let 1750 až 1780. Roku 2017 restaurována. Vrátil se rošt, palmová ratolest, svatozář.

Pískovcová socha sv. Vincence se nalézá na oploceném pozemku vpravo od boční stěny lodi baziliky. Zhotovena r. 1770. Socha spočívá na novodobém betonovém fundamentu. Na podstavci socha světce v doprovodu malého andílka u pravé nohy. Světec v obvyklém odění dominikána. Památkově chráněno od r. 1995.

Socha svatého Petra pochází z počátku 19. století. Doklad lidové zbožnosti. Autor není znám. Socha světce v nadživotní velkosti. V pravé ruce železný kříž, levá ruka tiskne k hrudi knihu. Nad sochou plechová stříška. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Vrcholně barokní socha odpočívajícího Krista z roku 1730. Vrcholová socha představuje sedícího Zbičovaného odpočívajícího Krista v podživotní velikosti obvyklého ikonografického typu. Nad sochou Krista se nalézá ohýbaná krycí plechová stříška.

Soubor sedmi soch je zastavení místní Poutní cesty. Jediným sousoším v souboru soch je sousoší sv. jáhnů Jiřího a Agapita. Sochy představují dva méně známé světce, římské mučedníky. Sochy pocházejí z roku 1744. Sousoší renovováno v letech 1851, 1878, 1901, 1929 a 2009.

Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Zdislavy z roku 1709. Hodnotný příklad barokního sochařství Českolipska. Sv. Jan ve svém typu v kanovnickém odění stojící v kontrapostu s volnou pravou nohou. Sv. Zdislava je zachycena v řádovém oděvu terciářky, se škapulířem a se svrchním pláštěm přes ramena.

Sousoší Agonie v Getsemanské zahradě bylo pořízeno v r. 1689. Ústřední je sousoší Krista s andělem a opodál je rozmístěna trojice soch ležících apoštolů sv. Petra, sv. Jana Evangelisty a sv. Jakuba Většího. Socha sv. Petra byla odcizena, vyrobena její kopie a všechny tři sochy opět na svých místech.

Barokní pískovcové sochy P. Marie a sv. Jana Evangelisty a kříž ze skupiny Kalvárie. Sochy pocházejí ze 17. stol., kříž s Kristem z 19. stol. Provedení v životní velikosti. Sousoší zapsáno do státního seznamu kulturních památek r. 1965.

Sousoší Kalvárie v blízkosti kostela sv. Kateřiny. Dle nápisu bylo vytvořeno A. Braunem r. 1740. Významné pozdně barokní sochařské dílo. Pod krucifixem klečí Máří Magdalena. Vpravo stojí Jan Evangelista, vlevo Marie lomící rukama. Umělecky velmi hodnotná práce. Sousoší zapsáno do seznamu památek r. 1965.