Turistické cíle v okolí obce Zámecká

nebo vyberte

Zámecká

Liberecký kraj,  Liberec  (LI)
Nalezeno celkem 322 záznamů, 12 / 27 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 kostel sv. Antonína Paduánského
370.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Heřmanice v Podještědí
Novogotický kostel postaven r. 1896. Hodnotná, stylově výrazná sakrální stavba, dochovaná v původní podobě. Hladce omítnutá stavba obdélného půdorysu s polygonálním závěrem. V průčelí předsazena hranolová věž zakončená jehlancovou střechou, lucernou a makovicí. Kostel památkově chráněn od r. 2005.
 kostel sv. Barbory
321.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Liberecký kraj, Rynoltice
Původní gotická kaple zničena husitskými vojsky. R. 1669 vystavěna kaple sv. Barbory, přestavěná v l. 1745–1748 na barokní kostel. Okolo kostela původně hřbitov, zrušený po r. 1870. Kostel je obdélná jednolodní stavba s půlkruhově uzavřeným neodsazeným závěrem a hranolovou věží v severním průčelí
 kostel sv. Bartoloměje
267.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Hrádek nad Nisou
Na místě staršího objektu, poškozeného za husitských válek, byl roku 1466 postaven v Hrádku nový kostel. Renesančně a barokně byl upravován v 16.–18. stol. Následky zanedbané údržby po roce 1945 odstranila velká oprava na přelomu 20. a 21. stol.
 kostel sv. Fabiána a Šebestiána
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Zákupy
Hřbitovní kostel sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech je z let 1550–1562.
 kostel sv. Jana Křtitele
407.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Zdislava
Na místě starší stavby, připomínané poprvé ve 14. století, byl v letech 1724–26 postaven barokní kostel. Vnitřní zařízení, výmalba kazetového stropu a klenby presbytáře soudobé. Obklopen dosud funkčním hřbitovem s márnicí, bránou a božími mukami soudobými s kostelem.
 kostel sv. Jana Křtitele
296.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Liberecký kraj, Brenná
Na místě původního kostela v letech 1723–1725 vystavěn nový kostel barokní. V současné době je kostel v havarijním stavu. Částečně propadlý strop, věž nedávno vyhořela. Interiér je prázdný a pro veřejnost zavřený.
 kostel sv. Jana Nepomuckého
310.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Velký Valtinov
Vrcholně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého vznikl kolem r. 1729. Stavba byla realizována pod patronátem majitele panství Jana Jáchyma Pachty z Rájova.
 kostel sv. Jiří
219.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Liberecký kraj, Dobranov
Původně gotický kostel z roku 1379. Původně filiální kostel, později farní. Nyní opět filiální kostel a uzavřený. První přestavba r. 1579. Barokně přestavěn r. 1700 a pak přestavěn v r. 1760. V současnosti značně zchátralý s poškozenou omítkou a rozbitými okny.
 kostel sv. Karla Boromejského
346.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Varnsdorf
Velký novogotický katolický kostel v jižní části Varnsdorfu byl postaven v letech 1903–12. Dostavbu věžní helmice zastavil zřejmě navždy nedostatek financí: proto se kostelu přezdívá "bez věže".
 kostel sv. Kateřiny
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Sloup v Čechách
Kostel z počátku 18. století v obci Sloup v Čechách.
 kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
410.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Dolní Podluží
Velký kostel výrazně saského architektonického výrazu vznikl jako výsledek stavební činnosti od poloviny 16. do konce 19. století. Poválečnou devastaci se snaží napravit aktivity sdružení občanů Dolního Podluží i sousedního Jiřetína pod Jedlovou.
 kostel sv. Kříže
240.0 m. n.m.
Kirche zum Heiligen Kreuz, Zittau/Žitava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Německo, Sasko
Kostel z počátku 15. století je dodnes dokladem úzkých vazeb Žitavy na české prostředí. Jeho architektura vychází ze současných děl parléřovské huti. Poškozen za třicetileté války, obnoven po 1651. Po roce 1945 zchátral, v letech 1996–99 obnoven jako výstavní síň Velkého postního plátna.