Turistické cíle v okolí obce Ralsko

Soubor sedmi soch je jedním ze zastavení místní Poutní cesty. Sv. Vavřinec patří k nejznámějším starokřesťanským světcům. Umučen zaživa na roštu a s tímto atributem je znázorňován. Socha dílem neznámého umělce z let 1750 až 1780. Roku 2017 restaurována. Vrátil se rošt, palmová ratolest, svatozář.

Soubor sedmi soch je zastavení místní Poutní cesty. Jediným sousoším v souboru soch je sousoší sv. jáhnů Jiřího a Agapita. Sochy představují dva méně známé světce, římské mučedníky. Sochy pocházejí z roku 1744. Sousoší renovováno v letech 1851, 1878, 1901, 1929 a 2009.

Stráž pod Ralskem leží v údolí řeky Ploučnice pod vrchem Ralsko. Tři sochy svatých stojí v horní části náměstí. Jde o svaté Huberta, Šebestiána a Zikmunda.

Sousoší Agonie v Getsemanské zahradě bylo pořízeno v r. 1689. Ústřední je sousoší Krista s andělem a opodál je rozmístěna trojice soch ležících apoštolů sv. Petra, sv. Jana Evangelisty a sv. Jakuba Většího. Socha sv. Petra byla odcizena, vyrobena její kopie a všechny tři sochy opět na svých místech.

Sousoší Krista v Jordánu pochází z r. 1730. Kdo a kdy dal sochu zhotovit, známo není. Vandalsky poničena zejména počátkem 50. let 20. stol. V letech 2014 a 2015 restaurace sousoší. Originál sochy pak umístěn v Mimoni v prostorách Božího hrobu a kopie zrekonstruovaného sousoší na Tyršově náměstí.

Pískovcové sousoší nechal r. 1752 zhotovit místní mlynář. Spočívá na jednoduchém nízkém soklu. Na čelní straně dříku kartuše s nápisem. Na něm profilovaný nástavec se sousoším. Jde se o postavu Panny Marie a Ježíše Krista. Kvalitní barokní dílo. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice pochází z r. 1865. Dřík s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Václava ve výklencích. Klečící Bůh Otec má v rukách břevno kříže a na něm tělo Krista. U paty kříže holubice Ducha Svatého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Alegorie Neposkvrněného početí Panny Marie – Immaculaty. Dílo vzniklo kolem roku 1750. Autor je neznámý. Původně socha stála na náměstíčku pod Kostelním vrchem. Originál pískovcové sochy byl v roce 2000 uložen v prostorách Božího hrobu v Mimoni. Sousoší památkově chráněno od roku 1965.

Sousoší tří svatých, Jana, Pavla a Luitgardy pochází z roku 1714. Uprostřed pomníku se tyčí kříž s Kristem. Po stranách jsou postavy světců s železnými meči. Sochy umístěny na mohutném a bohatě členěném podstavci. Podstavec pod sochou sv. Luitgardy je nejvýraznější a nejmohutnější. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Sousoší ve stylu dynamického baroka, zobrazující personifikaci Víry a svaté vojáky Jana a Pavla, nechala na jihovýchodním okraji Českého Dubu roku 1714 vztyčit abatyše augustiniánského kláštera ve Vídni, jemuž tehdy panství náleželo.

Objekt staré školy z 18. století sloužil za I. republiky jako menšinová česká škola. Po roce 1945 přestal plnit původní účel a zchátral. Od roku 2007 zde sídlí obecní informační středisko, které poskytuje služby návštěvníkům.

Zřícenina skal. hradu. Přip. r. 1431 jako maj. Beneše z Vartemberka. R. 1453 zmiň. jako manské sídlo. Brzy poté zřejmě zanikl. R. 1760 zde zřízena poustevna, fungující do r. 1773. Hrad byl zal. na strmém pískovcovém suku, od něhož získal i své jméno.