Turistické cíle v okolí obce Brenná

Barokní sousoší z roku 1685, sochy Jana Křtitele, Jana Nepomuckého, Floriána a Antonína Paduánského z roku 1723.

Před kostelem stojí raně barokní sousoší. Sloup vztyčen roku 1697. Na trojhranném podstavci na hlavici sloupu socha Neposkvrněné Panny Marie. Dozdoben korintskou hlavicí a soškami sv. Václava, Barbory a Šebestiána, vlevo archanděla Gabriela u P. Marie. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Sloup stojí uprostřed zdevastovaného náměstí 1. máje. Možnost bezplatného parkování, od autobusového nádraží asi 100 m jižně, od železniční stanice asi 500 m východně.

Mariánský sloup na hranolovém soklu s výjevy Kristova utrpení, který vyrůstá na čtyřech sloupcích. Postaven roku 1701 severně od kostela, přežil bez významnější úhony poválečnou devastaci obce.

Novogotické mauzoleum vetknuté do severní zdi městského hřbitova věnovalo město poslanci zemského sněmu JUDr. Franzi Schmeykalovi (1826–94). Roku 1945 změněno na pohřebiště vojáků Rudé armády, po roce 1990 symbolický pomník padlým válek 20. století.

Městské opevnění pochází z 2. poloviny 13. století, od 14. století v podobě kamenných hradeb se dvěma branami. Hradby z větší části zbořeny v polovině 19. století, dochovány v malých úsecích, dnes částečně pohlcených novou zástavbou. Volně přístupné jsou až 4 m vysoké zbytky Jižní brany.

Zřícenina hradu, dříve mylně považovaného za Vítkovec. Nově ztotožněn s hradem Milčany, nástupcem staršího objektu na břehu Milčanského rybníka. Osídlen cca od 80. let 14. století až do 2. poloviny století následujícího.

Zaniklý hrad. Osídlení již v pozdněhr. obd., hrad post. v pol. 13. stol. R. 1371 majetkem Vartemberků, nebyl využíván jako rezidenční sídlo a pravd. postupně zanikl. Dnes zde stojí kostel sv. Petra a Pavla (vyst. r. 1686, po požáru obnoven r. 1807).

Původně renesanční tvrz přestavěná barokně a po požáru r. 1806 klasicistně. Po r. 1950 zde hospodařila československá armáda a později armáda sovětská. Zámek značně zdemolován. I když ale nebyl v tak dezolátním stavu, byl v r. 1985 barbarsky zbourán.

Vtok Bobřího potoka do Novozámeckého rybníka ve 14. století vyřešil průraz pískovcovou skálou. Koncem 18. století jej přemostil kamenný obloukový most pro císařskou silnici z Prahy do České Lípy. Součástí díla je i menší mostek přes bezejmennou vodoteč.

Poutní místo kde poprvé byl pověšen svatý obrázek roku 1704. V roce 1772 postavena dřevěná kaplička, koncem 18. století na jejím místě nechala hraběnka Alžběta Kinská vytesat novou kapli do skalní stěny. Po 2. světové válce bylo místo z větší části zničeno.

V Městském parku v České Lípě je kaskádovitá kašna. Vybudována r. 1924. Věnovaná německému hudebnímu skladateli Franzi Mohauptovi. Byl ředitelem českolipské dívčí školy. Členové pěveckého sboru se zasloužili o vybudování kašny. Nad kašnou bývala pamětní deska.