Turistické cíle v okolí obce Brenná

Pramen Tří svatých obklopují zbytky trojsoší. Stávaly zde sochy sv. Antonína Paduánského, sv. Františka z Assisi a sv. Jana Nepomuckého. Po sochách zbyly jen jejich podstavce. Prameniště bývalo poutním místem. Proveden rozbor pitné vody, voda je vhodná k pití.

Uměle vytesaný dvoudílný tunel v pískovcovém masivu, kterým protéká říčka Ploučnice nedaleko obce Noviny pod Ralskem. Pochází asi ze 16. století.

Skalní pískovcový útvar nazývaný jako Psí kostel nebo také Husův kostel či Hundskirche. Sklála s výmoly, které přecházejí do jeskyně. Je součástí Komářích vrchů.

Lovecký zámeček ve svahu vrchu Radechov pochází z poloviny 19. století. Pobývali zde Valdštejnové i členové císařské rodiny.

Budova staré radnice pochází z 16. století. Empírová podoba z roku 1822. Průčelí domu je trojosé zakončené trojúhelníkovým štítem se znakem Berků z Dubé. Doklad vývoje správní budovy. V současnost době je v prostorách bývalé radnice restaurace. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Původní panská sýpka postavená roku 1751, kterou v roce 1821 koupilo město a přestavělo ji na svou úřadovnu. I poté však sloužila i dalším rozličným účelům, kulturním i správním. V současnosti zde sídlí Městský úřad.

Radnice ve stylu tudorovské novogotiky nahradila v letech 1866–67 renesanční dřevěný radní dům, postavený někdy počátkem 15. století. Z něj se zachoval základní kámen a zvon z roku 1579. Dnešní radnice byla opravena roku 1985, dodnes zde sídlí městský úřad.

Budova současné radnice byla postavena v empírovém slohu r. 1851. Dříve sloužila jako sídlo okresního hejtmanství a okresního úřadu a v současnosti zde sídlí městský úřad. Budova je od r. 1958 památkově chráněna.

Zřícenina hradu. Dle arch. nálezů z 13. stol., kdy byl pravd. markvartickým sídlem. Hrad je nesporně zmiň. až od konce 14. stol., maj. Jan z Vartemberka a Ralska. Necitlivá obnova v 1. pol. 20. stol. je příčinou nejasností ohledně historie hradu.

Hrad byl založen Vartenberky v letech 1437–1438. Poprvé se připomíná v r. 1440. Obýván byl až do poloviny 16. století, doba zániku není doložena. Dodnes se z něj dochovaly jen nepatrné zbytky.

Přesné datum postavení objektu není známo. První záznam o šatlavě je již z roku 1572. Jde o řadovou patrovou stavbu. Opatřena pěti opěrnými pilíři. V budově se nachází Archeologické muzeum, expozice o archeologii České Lípy, vězeňský kout věnován vlastní šatlavě.

Pískovcová skalní stěna na pravém břehu Svitavky. Roku 1910 na ní vznikl reliéf výjevu z místní pověsti o dívce pronásledované rytířem, která ze zoufalosti skáče ze skály a zachrání se, zatímco pronásledovatel se i s koněm zřítí do bažin a zahyne.