Turistické cíle v okolí obce Slunečná

Zřícenina středověkého hradu z roku 1337. Hrad sloužil k ochraně cesty z Čech do Lužic. V roce 1642 hrad oblehla a ohnivými střelami vypálila švédská vojska. Nikdy už nebyl obnoven.

Osamělý kámen pod Pěnkavčím vrchem stojící na rozmezí ústeckého, libereckého kraje a německa.

Podoby trpaslíků vytesali do skály při silnici mezi Jetřichovicemi a Rynarticemi místní usedlíci Vaterovi kolem r. 1870. Po r. 1945 reliéfy zarostly mechem, po r. 1989 byly očištěny a znovu nabarveny.

Volně přístupné umělé jeskyně vzniklé těžbou písku z pískovcového masivu. První zprávy již ze 14. a 15 století. Využívány k různým účelům – mlýny, hamr, brusírny skla, skladiště. V dobách válek nouzové úkryty obyvatelstva

Zbytky opevněného sídla, snad nedostavěného hrádku, v pramenech zmiňovaného jako Velenice. Na klesajícím konci úzké ostrožny dochovány zbytky přízemí hranolové stavby a úzký, do podloží vytesaný sklípek.

Dům čp. 146 stojí na místě tvrze, postavené kolem roku 1500. Ta byla několikrát rozšířena, ale roku 1796 prodána čtyřem sedlákům. Postupně odbouráno druhé patro a nejstarší část. Dnes soukromá chalupa se zachovanými detaily v interiéru.

Původní dřevěný mlýn nad osadou Franzberg doložen r. 1843, po 30 letech nově postaven jako zděný holandského typu. V 70. letech 20. stol. stavba snížena a po odstranění perutí upravena na sklad sena. V letech 2000-2001 rekonstruována na současný obytný objekt.

Vyhlídkové místo na krajinu Českého Švýcarska, je pojmenováno po matce majitele panství – Vilemíně Kinské. V 19. století na skále stál a k vyhlídkovým účelům sloužil altán.

Roubené sídlo rychtářů ze 16. století, dnešní podoba dílem přestavby r. 1797. Největší roubená stavba v Čechách o rozměrech 33x17x28 m. Dnes sídlem pobočky českolipského muzea.

Původně malý hrad ze 14. stol, přestavěn kolem r. 1570 v renesanční zámeček. Dnes je zpustlý.

Železná rozhledna z roku 2003, 616 m nad m., postavená podle projektu Martina Gabriela, celkové výšky 18 m s plošinou 8 m nad zemí, je zajímavě řešeným telekomunikačním vysílačem, který je v přízemí obložen kamen a samotná věž pak obložena dřevem.

Přehrada z let 1912-1926 na Chřibské Kamenici pův. určena k ochraně před povodněmi a rekreaci, od r. 1977 změněna na rezervoár pitné vody. Proto její břehy včetně hráze leží v ochranném pásmu a nejsou přístupné. Hráz o délce 190 m a výšce 21 m vytváří jezero o délce 1 km a hloubce až 20 m.