Turistické cíle v okolí obce Slunečná

Barokní pískovcová socha z pol. 18. stol. Sochu tvoří sokl a vlastní socha světce. Socha je mírně podživotní. V levé ruce drží biret, v pravé krucifix. Pozdně barokní socha s dobře pracovanými detaily. Příklad kultu sv. Jana Nepomuckého v lidovém pojetí. Socha zapsána do seznamu památek r. 2000.

Původní socha sv. Jana Nepomuckého vztyčena roku 1775, současná pochází z r. 1882. Na kamenném hranolovém soklu stojí litinová socha světce v podživotní velikosti. V pravé ruce má mučednickou palmu, v levé krucifix, na hlavě biret. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Sochu darovala paní Žáková z Horního Polubného paní Fléglové z Radvance a ta ji nechala postavit u mostu v Radvanci. Socha po usazení vysvěcena 23. května 2010. Originál sochy pochází nejspíše z poloviny 18. stol. Kde stojí, nebylo zjištěno.

Na pískovcovém hranolovém soklu barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Na stěně podstavce datace 1740. Na soklu výjevy ze života sv. Jana. Socha v kontrapostu levé nohy, v tradičním kněžském odění. V náručí drží kříž s Kristem, vpravo andílek nese obraz P. Marie s Ježíškem. Kulturní památka od r. 1965.

Socha původně stála v opuštěné zahradě naproti faře u kostela sv. Jana Křtitele. Na soklu stojí asi 0,5 m vysoká soška. Na podstavci nápis „R 1809“. Socha nikdy nebyla kulturní památkou, její stav po dlouhou nebyl ideální. Oprava sochy provedena v letech 2003 – 2004.

Barokní socha sv. Prokopa je dílem neznámého autora. Pochází z druhé pol. 18. stol. Nad římsou na soklu socha sv. Prokopa v nadživotní velikosti. U pravé nohy ďábel s rohy, na zádech křídla. Materiál sochy pískovec. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1967.

Pozdně barokní socha sv. Prokopa z r. 1781. Světec znázorněn v obvyklém barokním pojetí v biskupském rouchu s mitrou na hlavě a s levou nohou spočívající na ležícím ďáblu. Socha patří k významným dokladům místní sochařské produkce. Oprava sochy v r. 2017. V seznamu kulturních památek od r. 2013.

Socha sv. Rozálie pochází z 19. století. Sv. Rozálie je patronkou proti moru. Socha na hranolovém soklu s nečitelným nápisem. Znázorněna ve splývavém rouchu. Na soše se podepsali vandalové, ruce světice zmizely. Socha zapsána do seznamu památek v r. 1965.

Barokní socha v Čechách nepříliš známé světice na vyvýšenině nad nivou Bobřího potoka. Postavena roku 1705 na náklady novozámeckých Kouniců. Dílo neznámého autora nadprůměrné kvality.

Socha svatého Petra pochází z počátku 19. století. Doklad lidové zbožnosti. Autor není znám. Socha světce v nadživotní velkosti. V pravé ruce železný kříž, levá ruka tiskne k hrudi knihu. Nad sochou plechová stříška. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Sousoší Kalvárie v blízkosti kostela sv. Kateřiny. Podle nápisu bylo vytvořeno A. Braunem r. 1740. Významné pozdně barokní sochařské dílo. Pod krucifixem klečí Máří Magdalena. Vpravo stojí Jan Evangelista, vlevo Marie lomící rukama. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1965.

Pískovcové barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého stojí naproti faře. Na přední straně v oválné kartuši reliéf svržení sv. Jana Nepomuckého do Vltavy. Na volutovém soklu socha světce vynášeného z řeky dvojicí andělů. Sousoší ve stylu pozdního baroka až rokoka. Zapsáno do seznamu památek v r. 1965.