Rozlehlý novorománský kostel v centru dříve samostatné obce Studánka z let 1869–72 dokládá někdejší početnost jejího osídlení. Po roce 1945 ztrácel funkci a chátral, minimálně zvenčí byl opraven v 90. letech 20. století. Dominanta širokého okolí.
Z původního kostela v Horní Libchavě (snad konec 13. stol.) se dochovala východní hranolová věž a patrně část stěn presbytáře. Loď postavena 1736, po požáru 7. 6. 1809 obnoven, přistavěna předsíň. Po roce 1945 zchátral, dokončuje se důkladná obnova.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Česká Kamenice
Goticko-renesanční trojlodní kostel z přelomu 16. a 17. století si přes pozdější zásahy zachoval stylově čistou podobu. Na místě předchůdce ze 14.–15. století postaven jako farní kostel poddanského města, se sousedním zámkem spojen krytou chodbou.
Jednolodní bezvěžový kostelík, postavený roku 1787, prodloužený k západu v 19. století. Po poválečné devastaci opraven a roku 2008 znovu vysvěcen. Zachováno novogotické vnitřní zařízení z doby prodloužení, kolem závěru nová přístavba.
Kostel z let 1787–91, přestavěn z kaple Jana Nepomuckého z roku 1752. V roce 1828 byla přistavěna věž. Po válce chátral. Opraven a znovu vysvěcen v roce 1993.
Původně gotický kostel z roku 1379. Původně filiální kostel, později farní. Nyní opět filiální kostel a uzavřený. První přestavba r. 1579. Barokně přestavěn r. 1700 a pak přestavěn v r. 1760. V současnosti značně zchátralý s poškozenou omítkou a rozbitými okny.
Původní dřevěný gotický přestavěn r. 1596 na kamenný. Další úpravy r. 1649, kdy byla zvýšena věž a r. 1670. Při rekonstrukci r. 1901 opět regotizován. Rozsáhlou opravou prošel v letech 1999–2002 za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti.
Obec Rybniště si svůj katolický kostel nechala postavit podle projektu varnsdorfského architekta Antona Möllera v letech 1909–1911. Jeden z nemnoha secesních kostelů v Čechách se bez větších úhon dochoval dodnes.
Velký novogotický katolický kostel v jižní části Varnsdorfu byl postaven v letech 1903–12. Dostavbu věžní helmice zastavil zřejmě navždy nedostatek financí: proto se kostelu přezdívá "bez věže".
Velký kostel výrazně saského architektonického výrazu vznikl jako výsledek stavební činnosti od poloviny 16. do konce 19. století. Poválečnou devastaci se snaží napravit aktivity sdružení občanů Dolního Podluží i sousedního Jiřetína pod Jedlovou.
Přihlášení
Tento web používá cookies pro správnou funkci, analytiku a marketing.
Více informací