Turistické cíle v okolí obce Blíževedly

Kaplička z pol. 19. stol. Zděná kaplička se sedlovou střechou obdélníkového půdorysu. V bocích průčelí nárožní pilastry. Kaplička dlouhodobě neudržovaná. R. 2004 staticky ošetřena. Střecha pokryta bobrovkou, kaplička nově nabílena. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.

Datum vzniku kapličky není známo. Předpoklad je konec 19. století. Kaplička byla v dezolátním stavu. Rekonstrukce po roce 2015. Stěny kapličky opraveny. Kaplička nově vymalována.

U kostela Narození Panny Marie býval městský hřbitov. Zůstala zde empírová hrobka rodiny Wedrichů. Poslední člen rodiny Heinrich se stal štědrým mecenášem České Lípy. Po válce je hřbitov opuštěn a parkově upraven. Hrobka opravena, ale opuštěna.

Zámek byl přestavěn za starší tvrze ve druhé pol. 17. stol. Janem, svobodným pánem de la Coronou. Před zámkem stojí kamenné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (1726) a sv. Donáta (1748).

Zřícenina letohrádku ve východní části bažantnice jižně od Zahrádek, na katastru sousedních Holan. Součást barokně komponovaného krajinného celku, soustředěného kolem Nového Zámku (viz heslo). Po roce 1945 zpustl, dnes jen obvodové zdi.

Hrad existoval asi od konce 14. století do doby nejpozději před rokem 1550. Jeho jméno není dodnes potvrzené.

Zřícenina skal. hradu. Zal. ve 13. stol. Prameny o hradu celé 14. stol. mlčí – možná záhy zanikl. Osídl. před r. 1402 – maj. Václav Berka z Dubé (do r. 1420). R. 1456 Aleš Berka z Dubé. Koncem 15. stol. připoj. ke Starému Berštejnu.

Původně gotická tvrz (první zmínka 1386) východně od žandovského kostela. Renesanční přestavba, po II. světové válce zanikl hospodářský dvůr, dochovaná obytná budova nese čp. 58. Při poslední opravě roku 1999 zničeny renesanční detaily. Dnes byty.

Most nad údolím Robečského potoka v lokalitě Karba na severozápadním okraji Zahrádek. Součást Severočeské transversální dráhy, otevřené 1898 společností Ústecko-teplické dráhy. Dodnes původní ocelová konstrukce, doplněná třemi kamennými klenbami.

Úštěcký židovský hřbitov mohl existovat již v 15. stol., nejstarší náhrobky byly datovány r. 1570. Po zániku židovské obce v Úštěku za 2. svět. války chátral až do r. 2001, kdy pod správou pražské Židovské obce začaly rekonstrukce pokračující dodnes.

Židovský hřbitov, založený 1789 severozápadně nad vsí. Roku 1920 postavena osmiboká obřadní síň. Hřbitov devastován od roku 1938 do 90. let 20. stol. Na přelomu tisíciletí obnova, dosud neukončená.

Unikátní soubor roubených, hrázděných a zděných staveb lidové architektury. Interiérové i exteriérové expozice jsou prezentovány v několika objektech. Návsi vévodí barokní studna z roku 1695.