Turistické cíle v okolí obce Blíževedly

Socha sv. Prokopa z r. 1711. Má dvoustupňový podstavec a hranolový sokl. Levou nohu klade na ďábla. Sv. Prokop zobrazen v dynamickém postoji. Kvalitní barokní socha neznámého regionálního sochaře. Socha r. 2006 odborně zrekonstruována, r. 2007 vyhlášena kulturní památkou.

Socha sv. Prokopa u Dubé z r. 1761 je umístěna na místě rodinné tragédie, kde byl synem zavražděn radní města Antonín Schiffner, protože mu bránil ve sňatku. Vrah dopaden a popraven. Na podstavci sochy reliéfy sv. Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. U Dubé kopie sochy, originál stojí v Doksech.

Socha sv. Rozálie pochází z 19. století. Sv. Rozálie je patronkou proti moru. Socha na hranolovém soklu s nečitelným nápisem. Znázorněna ve splývavém rouchu. Na soše se podepsali vandalové, ruce světice zmizely. Socha zapsána do seznamu památek v r. 1965.

Barokní socha v Čechách nepříliš známé světice na vyvýšenině nad nivou Bobřího potoka. Postavena roku 1705 na náklady novozámeckých Kouniců. Dílo neznámého autora nadprůměrné kvality.

Sousoší Kalvárie v blízkosti kostela sv. Kateřiny. Podle nápisu bylo vytvořeno A. Braunem r. 1740. Významné pozdně barokní sochařské dílo. Pod krucifixem klečí Máří Magdalena. Vpravo stojí Jan Evangelista, vlevo Marie lomící rukama. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1965.

Sousoší Nejsvětější Trojice postaveno r. 1726. Mnohokrát opravováno. Na sloupu umístěni sv. Jan Nepomucký, Antonín Paduánský, Ivan, Josef, archanděl Rafael a Juda Tadeáš. Pod vrcholem Panna Marie Nanebevzatá, na vrcholu Božská Trojice.

Pískovcové barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého stojí naproti faře. Na přední straně v oválné kartuši reliéf svržení sv. Jana Nepomuckého do Vltavy. Na volutovém soklu socha světce vynášeného z řeky dvojicí andělů. Sousoší ve stylu pozdního baroka až rokoka. Zapsáno do seznamu památek v r. 1965.

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého mělo svoje původní místo na kamenném mostě přes řeku Ploučnici v Hrnčířské ulici (most je v písemných pramenech prvně zmiň. r. 1586), sousoší bylo vytvořeno v 2. pol. 18. stol., později, patrně r. 1882 (nahrazení mostu železným) bylo přeneseno ke kostelu.

Rozhlednu (14 m, 460 m n. m.) nechal postavit v l. 1884–1885 Severočeský exkursní klub dle návrhu arch. Gottlieba Albera. Byla oblíbeným výletním místem. Několikrát byla poničena bouří nebo bleskem, vždy však opravena. Po r. 1945 ponechána chátrání. R. 1997 změněna na vysílač, nepřístupno.

Zaniklé hradiště na kopci Hradec nedaleko Levína nebylo dosud podrobněji prozkoumáno přestože jej popsali již zakladatelé české archeologie J. E. Vocel a K. Hraše. Do současnosti se zachovaly mohutné zbytky valu kryjící západní a severní stranu opevněné lokality.

Stará radnice v Benešově n. Ploučnicí vznikla nejpozději počátkem 16. století. V jejím dvoře existoval měšťanský pivovar. Od poloviny 17. století přestala být hlavním sídlem správy města, jejím potřebám slouží dosud. Pivovar zanikl roku 1949.

Zřícenina gotického hradu. Založen začátkem 15. stol. Od r. 1465 v držení Zikmunda z Vartemberka. Na přelomu 15.–16. stol. hrad získali Berkové z Dubé. Po vybudování zámku Nový Berštejn (1558–1567) rychle zpustl. Přístupný po dohodě se soukromým majitelem.