Turistické cíle v okolí obce Blíževedly

Na místě původní tvrze postaven po roce 1675 barokní zámeček litoměřických jesuitů. Po zrušení řádu využíván jako správní budova statku, utilitárně přestavován. V přízemí by měla být dochována část stropu se štukaturou.

Opevnění neznámého účelu je na ploše ostrožny, přerušené šíjovým příkopem v nejužším místě, které následují dva mohutné valy. Vybudováno bylo asi ve 13. –14. stol. (z tohoto období pocházejí místní archeologické nálezy). Patrně se nejedná o opevnění blízkého zámečku (nelogický směr jednoho valu).

Opevnění (valy) chrání z několika stran areál renesančního loveckého zámku Vítkovec (od konce 16. stol. zvaný Žižkova hora, Žižkenberg). Podle výsledků archeologického výzkumu byly mohutné valy vybudovány v 16. stol. stejně jako zámek. Sloužily patrně jako ochranné hrazení sídla.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol. V letech 1278–83 hrad zastaven zemskému správci Otovi Braniborskému, později ho získali v léno páni z Michalovic, po nich Berkové z Dubé a Vartenberkové. R. 1445 hrad dobyt, později sídlo purkrabí. R. 1515 zpustl.

Národní přírodní památka chráněná od r. 1967, která vznikla hlubokým zářezem Robečského potoka do druhohorních kvádrových pískovců tvořících zdejší geologický podklad. Zbytek lužního lesa a významné hnízdiště ptáků.

Hrad byl založen v 2. pol. 14. stol. Zajíci z Hazmburka. V roce 1422 byl obsazen husity a krátce nato byl poškozen či úplně zničen. Zbyla jáma sklepení, pozůstatky zdí a základního zdiva.

Pikartská věž tvořila součást opevnění hradu, vloženého do jižní části města počátkem 15. století. Věž vznikla při přestavbě za Václava Cardy po roce 1426. Po rozparcelování hradního areálu využívána jako obytný objekt. Koncem 20. století opravena.

Autorem plastiky je Vratislav Karel Novák. Jedná se o českého sochaře, šperkaře a vysokoškolského pedagoga. Průkopník kinetické plastiky. V roce 1983 navrhl a realizoval kovovou plastiku, určenou pro Telekomunikační ústřednu v České Lípě.

Zámek nechala roku 1720 postavit Anna Marie Toskánská. Stavitelem byl Kilián Ignatz Dietzenhofer. Zámek prošel úpravami a dnešní podoba je z 2. pol. 19. století.

Zděný vyhlídkový altán (10 m, 220 m n. m.) byl postaven r. 1902 okrašlovacím Spolkem pro pozdvižení cizineckého ruchu. Altán časem zchátral, po opravě r. 1994 je opět přístupný veřejnosti. Znovu opraven v letech 2000 a 2011. Altán má vyhlídkový ochoz na střeše, na který vedou vnější schody.

Pomník poprvé vztyčen r. 1894, odstraněn r. 1941. Eduard Steffen byl asistent pro volné kreslení na Vyšší reálné škole. Česká Lípa nechala r. 2020 pomník obnovit. Je tvořen dvoumetrovým podstavcem z bílého mramoru a bronzovou bustou. Přidána bronzová šála s malířskou paletou.

Barokní pískovcová socha sv. Antonína Paduánského z první pol. 18. stol. Spočívá na soklu se segmentovou římsou. Hranolový sokl s přední stěnou prohnutou vpřed. Světec s lilií a Ježíškem v náručí, u levé nohy štít, v rouchu přepásaném provazem. Socha zapsána do seznamu památek r. 1985.