Turistické cíle v okolí obce Kravaře

Opevnění neznámého účelu je na ploše ostrožny, přerušené šíjovým příkopem v nejužším místě, které následují dva mohutné valy. Vybudováno bylo asi ve 13. –14. stol. (z tohoto období pocházejí místní archeologické nálezy). Patrně se nejedná o opevnění blízkého zámečku (nelogický směr jednoho valu).

Opevnění (valy) chrání z několika stran areál renesančního loveckého zámku Vítkovec (od konce 16. stol. zvaný Žižkova hora, Žižkenberg). Podle výsledků archeologického výzkumu byly mohutné valy vybudovány v 16. stol. stejně jako zámek. Sloužily patrně jako ochranné hrazení sídla.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol. V letech 1278–83 hrad zastaven zemskému správci Otovi Braniborskému, později ho získali v léno páni z Michalovic, po nich Berkové z Dubé a Vartenberkové. R. 1445 hrad dobyt, později sídlo purkrabí. R. 1515 zpustl.

Téměř zcela zaniklý hrad, postavený r. 1421 katolíkem Zikmundem z Vartenberka jako opozice proti husitskému hradu Kalich. V r. 1423 dobyt husity a po nich r. 1437 krajskou hotovostí.

Národní přírodní památka Panská skála se nachází na okraji Práchně (místní části Kamenického Šenova). Těžba čedičů v 18. - 19. století odhalila vysoké čedičové sloupy, zvané varhany. Od roku 1933 chráněný výtvor vstoupil i do některých českých filmů.

Národní přírodní památka chráněná od r. 1967, která vznikla hlubokým zářezem Robečského potoka do druhohorních kvádrových pískovců tvořících zdejší geologický podklad. Zbytek lužního lesa a významné hnízdiště ptáků.

Hrad byl založen v 2. pol. 14. stol. Zajíci z Hazmburka. V roce 1422 byl obsazen husity a krátce nato byl poškozen či úplně zničen. Zbyla jáma sklepení, pozůstatky zdí a základního zdiva.

Pikartská věž tvořila součást opevnění hradu, vloženého do jižní části města počátkem 15. století. Věž vznikla při přestavbě za Václava Cardy po roce 1426. Po rozparcelování hradního areálu využívána jako obytný objekt. Koncem 20. století opravena.

Autorem plastiky je Vratislav Karel Novák. Jedná se o českého sochaře, šperkaře a vysokoškolského pedagoga. Průkopník kinetické plastiky. V roce 1983 navrhl a realizoval kovovou plastiku, určenou pro Telekomunikační ústřednu v České Lípě.

Zámek nechala roku 1720 postavit Anna Marie Toskánská. Stavitelem byl Kilián Ignatz Dietzenhofer. Zámek prošel úpravami a dnešní podoba je z 2. pol. 19. století.

Zděný vyhlídkový altán (10 m, 220 m n. m.) byl postaven r. 1902 okrašlovacím Spolkem pro pozdvižení cizineckého ruchu. Altán časem zchátral, po opravě r. 1994 je opět přístupný veřejnosti. Znovu opraven v letech 2000 a 2011. Altán má vyhlídkový ochoz na střeše, na který vedou vnější schody.

Pomník poprvé vztyčen r. 1894, odstraněn r. 1941. Eduard Steffen byl asistent pro volné kreslení na Vyšší reálné škole. Česká Lípa nechala r. 2020 pomník obnovit. Je tvořen dvoumetrovým podstavcem z bílého mramoru a bronzovou bustou. Přidána bronzová šála s malířskou paletou.