Turistické cíle v okolí obce Janovice v Podještědí

Na pískovcovém hranolovém soklu barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Na stěně podstavce datace 1740. Na soklu výjevy ze života sv. Jana. Socha v kontrapostu levé nohy, v tradičním kněžském odění. V náručí drží kříž s Kristem, vpravo andílek nese obraz P. Marie s Ježíškem. Kulturní památka od r. 1965.

Socha pochází patrně z poloviny 18. stol. Pozdně barokní pískovcová skulptura. Na hranolovém soklu tvaru nízkého komolého jehlanu. Na soklu kamenná plastika stojícího světce v tradičním rouchu, v kontrapostu s kamenným krucifixem na pravé ruce. Socha v seznamu kulturních památek od r. 1967.

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z poloviny 18. stol. Na pískovcovém stupni spočívá obdélný kamenný sokl. Dřík rozšířen ve spodní části o dvojici volut. Socha v podživotní velikosti. Kolem hlavy sv. Jana Nepomuckého svatozář. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

U mostku stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Socha velmi poškozená. Sv. Jan nemá ruce. Socha pořízena v r. 1801. Materiál pískovec. Socha zobrazena v postoji s nohama u sebe. Oděn v kleriku s rochetou. Na hlavě má kučeravé kadeře a biret. Starší literatura uvádí, že socha vznikla již v roce 1798.

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z konce 18. stol. Původně stávala v jižní části města. Po rekonstrukci v r. 2023 přemístěna k Domu s pečovatelskou službou u potoka Ještědka.

Ještě po 2. svět. válce zde stála socha sv. Jana Nepomuckého. V 60. letech 20. stol. zmizela, podstavec byl povalen. R. 1995 byl podstavec znovu vztyčen a na něm osazena nová socha sv. Jana Nepomuckého z umělého pískovce. R. 2001 znovu odcizena. R. 2015 požehnána nová socha, v pořadí již třetí.

Socha z r. 1800 původně stála na louce asi 300 m východně od obce. Zrestaurována a přenesena na vhodnější místo. Na betonovém základě dvoustupňový pískovcový fundament, na něm podstavec s římsou. Sv. Jan Nepomucký v podživotní velikosti na sobě kleriku, rochetu, na hlavě biret, na hlavě svatozář.

Socha sv. Máří Magdalény postavena r. 1762. Spodní část tvoří nízký hranolový sokl. Na něj navazuje dřík. Na čelní nice bosá ženská postava, snad sv. Rozálie. Na druhé straně asi sv. Antonín Paduánský a sv. František z Assisi, nad nimi sv. Máří Magdaléna. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barokní socha sv. Prokopa je dílem neznámého autora. Pochází z druhé pol. 18. stol. Nad římsou na soklu socha sv. Prokopa v nadživotní velikosti. U pravé nohy ďábel s rohy, na zádech křídla. Materiál sochy pískovec. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1967.

Pozdně barokní socha sv. Prokopa z r. 1781. Světec znázorněn v obvyklém barokním pojetí v biskupském rouchu s mitrou na hlavě a s levou nohou spočívající na ležícím ďáblu. Socha patří k významným dokladům místní sochařské produkce. Oprava sochy v r. 2017. V seznamu kulturních památek od r. 2013.

Socha sv. Valentina na podstavci s reliéfy světců pochází z konce 17. stol. Po stranách zdobena mohutnými volutami. Na podstavci socha mužské postavy s mitrou na hlavě. Podstavec dělen na čtyři stejně velká pole, v nich reliéfy čtyř světců. Socha zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1965.

Soubor sedmi soch je jedním ze zastavení místní Poutní cesty. Sv. Vavřinec patří k nejznámějším starokřesťanským světcům. Umučen zaživa na roštu a s tímto atributem je znázorňován. Socha dílem neznámého umělce z let 1750 až 1780. Roku 2017 restaurována. Vrátil se rošt, palmová ratolest, svatozář.