Turistické cíle v okolí obce Skviřín

V pořadí třetí židovský hřbitov v Tachově byl v zřízen v roce 1933, zdemolován byl po obsazení města nacisty. Je na něm hromadný hrob cca 600 vězňů, kteří zahynuli při transportu z koncentračního tábora Buchenwald (pomník z roku 1987). Rekonstruován roku 1986, obnoveno 7 náhrobků, dnes urnový háj.

První písemná zmínka o tvrzi je r. 1237, kdy ji vlastnili vladykové Přibyslav a Štěpán z Očína. Zmínky o pánech z Očína se vyskytují do konce 15. stol. V r. 1544 je tvrz je uváděna jako pustá.

Barokní jednopatrový zámek postavený v r. 1786 Františkem Jáchymem ze Širntyngu, který vznikl přestavbou původní tvrze doložené v r. 1497 za Jana Lejtolta z Ebrnic. Po r. 1925 začal zámeček sloužit pro školské účely. Později byl opuštěn a roku 2026 zbořen.

Na hradišti nad Otročínským potokem západně od Stříbra, které bylo dříve považováno za pozůstatek středověkého hrádku, bylo archeology prokázáno pravěké osídlení z doby halštatské. Zachován pouze kamenný val přetínající ostrožnu.

Památník bitvy u Tachova (3.–4. 8.1427). Spojená husitská vojska vedená Prokopem Holým zde porazila vojska 3. křížové výpravy, vedená trevírským arcibiskupem Otou z Ziegenheimu a kardinálem Jindřichem Beaufortem. Památník stával od r. 1927 u české menšinové školy. Na současné místo přenesen r. 2017.

Památník bitvy u Tachova byl odhalen v roce 1972 (nebo 1971). Připomíná bitvu, ve které 3.–4. srpna 1427 spojená husitská vojska pod velením Prokopa Holého zahnala na útěk mnohem početnější křižácká vojska pod velením trevírského arcibiskupa Oty ze Ziegenheimu a kardinála Jindřicha Beauforta.

Barokní sýpka stojí na základech vodní tvrze, zmiňované r. 1414. V majetku pánů z Pernolce, Pehmů z Osova aj. Od konce 15. stol. nebyla trvale obývána a její majitelé se střídali. Poč. 18. stol. byla na jejím místě postavena sýpka. R. 2004 koupena rodinou Turnerů a zrekonstruována na obytné stavení.

Památník z roku 1959 připomíná upálení šesti členů Jednoty bratrské z Újezda u Domažlic: Jana Šimonovice, Jana a Mikuláše Nadrybů, Matěje Prokopa, Bartoloměje Schranovic a Jana Hrbka. Ty zde nechal popravit 6. 11. 1503 tehdejší majitel panství Kryštof Švamberk. Pomník postavila Obec baráčníků.

Kostel sv. Anny Samétřetí u Pernolce je reprezentativní novorománská stavba z r. 1902, kterou doplňuje kamenná křížová cesta. Je filiálním ve farnosti Tachov a využíván jen jako poutní. Od r. 2008 je s křížovou cestou chráněn jako kulturní památka.

Zřícenina hradu, dle Kosmy vyb. r. 1121 Němci (asi Děpold II. z Vohburku) na našem území. Knížetem Vladislavem obležen a dobyt. R. 1427 dobyt husity. V 15. a 16. stol. často zastavován. V 16. stol. stav. úpravy za pánů ze Švamberka. Postupně zpustl.

Královská Prokopská dědičná štola byla ražena jako páteřní. Dříve nesla též název Kašparova štola. Jedná se o nejvýznamnější dílo Centrálního stříbrského revíru, vznikla počátkem 16. stol. V roce 1743 převzal štolu stát (rakouský báňský úřad), v té době měla délku 2,5 km.

Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.