Turistické cíle v okolí obce Skviřín

Zřícenina hradu, dle Kosmy vyb. r. 1121 Němci (asi Děpold II. z Vohburku) na našem území. Knížetem Vladislavem obležen a dobyt. R. 1427 dobyt husity. V 15. a 16. stol. často zastavován. V 16. stol. stav. úpravy za pánů ze Švamberka. Postupně zpustl.

Královská Prokopská dědičná štola byla ražena jako páteřní. Dříve nesla též název Kašparova štola. Jedná se o nejvýznamnější dílo Centrálního stříbrského revíru, vznikla počátkem 16. stol. V roce 1743 převzal štolu stát (rakouský báňský úřad), v té době měla délku 2,5 km.

Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.

Rabínský dům, postavený v letech 1911-1912 v moderním slohu, vycházejícím z pozdní secese. Je dílem židovského architekta s tachovskými kořeny Alfreda Grotteho. Na rozdíl od synagogy, vypálené při křišťálové noci roku 1938, se dochoval rabínský dům dodnes. Má soukromé majitele a slouží k bydlení.

Původně snad středověký řadový měšťanský dům. Barokně přestavěn v poslední čtvrtině 17. století. Upraven po požárech v l. 1726 a 1841. Zachovány barokní kamenné prvky – portál, ostění oken, kartuše s městským znakem, socha Panny Marie Immaculaty. Památkově chráněná od r. 1958. Sídlo městského úřadu.

Zámek nahradil, pravděpodobně v 17. století, starší tvrz . Současná podoba vznikla při klasicistních přestavbách kolem r. 1820, a historizujících úpravách kolem r. 1925. Nyní je v soukromých rukou a probíhá jeho oprava.

Barokní sloup s 13 sochami světců z let 1713 - 40. vznikl jako reakce na morovou epidemii z roku 1713. Jeho autorství je připisováno dílně Kristiána a Lazara Widmanna. V letech 1893 -1894 byl restaurován chebským sochařem Karlem Wilfertem, v té době byla část původních soch nahrazena novými.

Pravděpodobně pozdně středověký smírčí kříž, spolu s nedalekými kamennými renesančními božími muky tvoří památkově chráněný soubor. Jedná se o nízký kamenný latinský kříž s krátkými, rovně ukončenými rameny. Kříž je bez vyrytých symbolů, datace a nápisů. Památkově chráněný je od května 1958.

Barokní sochu Neposkvrněné Panny Marie, pravděpodobně z první poloviny 18. století, nechali v roce 1818 měšťané Boru osadit na nový podstavec. Znázornění Neposkvrněné Panny Marie odpovídá tradiční podobě – postava se sepjatýma rukama, v řaseném šatě, se svatozáří 12 hvězd na zeměkouli ovinuté hadem.

Pískovcová socha na asi mladším žulovém podstavci představuje světce v jeho typickém ikonografickém pojetí. Jedná se o kvalitní barokní práci ze začátku 18. století, připisovanou Janu Brokofovi. Na stávající most přes Výrovský potok byla umístěna v roce 1816, patrně přenesena ze staršího mostu.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého u mostu pochází z r. 1738 a byla renovována v letech 1860 a 2022. Od r. 1958 je kulturní památkou.

Terénní zbytky zaniklého hradu. První zmínka r. 1379, další zpráva až r. 1461 Jana ze Šontálu, záhy na to hrad zpustl a v roce 1544 se hovoří pouze o pusté vsi Šontálu.