Turistické cíle v okolí obce Pernolec

nebo vyberte

Pernolec

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC)
Nalezeno celkem 111 záznamů, 4 / 10 stran, vyhledáno za 0.26 sec
 kostel sv. Ducha
450.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Stráž
Jednolodní barokní kostel z doby před r. 1689 na místě poutní kaple nad pramenem, připomínané r. 1545. Na přelomu 17. a 18. století dali kostel přestavět majitelé borského panství hrabata von Götzen. Kostel po r. 1945 chátral. Po r. 2010 opravena střecha, zbytek je stále v havarijním stavu.
 kostel sv. Jakuba Většího
477.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Brod nad Tichou
Kostel sv. Jakuba Většího v Brodě nad Tichou je gotického původu z 14. stol., přestavěn barokně v 17. a 18. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Planá u Mariánských Lázní a od r. 1958 kulturní památka včetně přilehlého areálu.
 kostel sv. Jana a Pavla
595.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Halže
Pozdně barokní kostel sv. Jana a Pavla v Halži pochází z let 1799-1801. Věž přistavena r. 1855. Filiální kostel ve farnosti Tachov, ale od r. 2007 ve vlastnictví obce. Od r. 1958 památkově chráněn spolu s tarasní zdí a schodištěm.
 kostel sv. Jana Křitele
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kočov
Zřícenina poutního kostela Svatý Jan. Údajně existuje již od 11. století. První písemná zmínka z roku 1572. Císařem Josefem II. byl kostel zrušen, poté byl rodem Nosticů přestavěn na porcelánku. V roce 2000 se zde natáčel film Z pekla štěstí 2.
 kostel sv. Jana Křtitele
527.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Chodová Planá
Kostel založený před rokem 1350, v první polovině 18. stol. vyhořel, ale krátce na to byl obnoven v barokním stylu. Později již jen opravován.
 kostel sv. Jana Křtitele
460.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Stráž
Jednolodní orientovaný barokní hřbitovní kostel, snad z roku 1734, podle jiných zdrojů z r. 1752. V roce 1876 kostel vyhořel při požáru městečka a byl pak stavebně upraven. Památkově chráněný je od roku 1958. Výrazným stavebním prvkem je zajímavě tvarovaný vstupní portál nad dvouramenným schodištěm.
 kostel sv. Jiří
700.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Přimda
Kostel sv. Jiří v Přimdě je románského původu, přestavěn goticky a upravován renesančně, raně barokně, klasicistně i novodobě. Je filiálním ve farnosti Bor bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 je památkově chráněn.
 kostel sv. Jiří
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Černošín
Barokní kostel z let 1711 až 1732 vznikl přestavbou gotického farního kostela uváděného v roce 1374 a zničeného při požáru v roce 1611.
 kostel sv. Michaela archanděla
537.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Michalovy Hory
Chátrající kostel sv. Michaela archanděla v Michalových Horách je raně barokní stavba z konce 17. stol. s věží z r. 1797. Církevně nevyužívaná stavba je od r. 1958 kulturní památkou.
 kostel sv. Mikuláše
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Tisová
Postaven roku 1352, ve zdivu skryta původní budova středověkého kostelíka. Pod kostelem hrobka Bornů. Za Kašpara Leopolda Perglara z Perglasu v letech 1724 až 1738 barokně přestavěn.
 kostel sv. Mikuláše
470.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Bor
Kostel sv. Mikuláše je na náměstí v Boru u Tachova. Je barokní, jednolodní, po straně sakristie s oratoří v patře. Na jižní straně pozdně gotická hranolová věž s ochozem. První zmínky jsou z konce 13.st. Dnešní vzhled je z přestavby z 1.pol. 18.st. Autor projektu byl architekt Jakub Auguston.
 kostel sv. Mikuláše
477.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Holostřevy
Kostel sv. Mikuláše v Holostřevech je románského původu, goticky a barokně přestavován. Po 2. světové válce zchátral. O záchranu cenné památky se snaží komunita Noe sídlící na faře. Od r. 1958 památkově chráněn.