Turistické cíle v okolí obce Světce

nebo vyberte

Světce

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC)
Nalezeno celkem 71 záznamů, 3 / 6 stran, vyhledáno za 0.17 sec
 kostel sv. Anny
530.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Broumov
Kostelík sv. Anny byl postaven v letech 1929 – 1931 (podle jiných zdrojů 1934-1935).
 kostel sv. Anny
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Částkov
Původní kaple sv. Anny přestavěna v letech 1765 - 1772 stavitelem Janem Michaelem Beerem na barokní kostel sv. Anny. Dnes jednolodní budova se zaoblenými rohy s polokruhovým presbytářem a hranolovou věží s bání.
 kostel sv. Ducha
450.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Stráž
Jednolodní barokní kostel z doby před r. 1689 na místě poutní kaple nad pramenem, připomínané r. 1545. Na přelomu 17. a 18. století dali kostel přestavět majitelé borského panství hrabata von Götzen. Kostel po r. 1945 chátral. Po r. 2010 opravena střecha, zbytek je stále v havarijním stavu.
 kostel sv. Jana Křitele
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kočov
Zřícenina poutního kostela Svatý Jan. Údajně existuje již od 11. století. První písemná zmínka z roku 1572. Císařem Josefem II. byl kostel zrušen, poté byl rodem Nosticů přestavěn na porcelánku. V roce 2000 se zde natáčel film Z pekla štěstí 2.
 kostel sv. Jana Křtitele
460.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Stráž
Jednolodní orientovaný barokní hřbitovní kostel, snad z roku 1734, podle jiných zdrojů z r. 1752. V roce 1876 kostel vyhořel při požáru městečka a byl pak stavebně upraven. Památkově chráněný je od roku 1958. Výrazným stavebním prvkem je zajímavě tvarovaný vstupní portál nad dvouramenným schodištěm.
 kostel sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Chodová Planá
Kostel založený před rokem 1350, v první polovině 18. stol. vyhořel, ale krátce na to byl obnoven v barokním stylu. Později již jen opravován.
 kostel sv. Mikuláše
470.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Bor
Kostel sv. Mikuláše je na náměstí v Boru u Tachova. Je barokní, jednolodní, po straně sakristie s oratoří v patře. Na jižní straně pozdně gotická hranolová věž s ochozem. První zmínky jsou z konce 13.st. Dnešní vzhled je z přestavby z 1.pol. 18.st. Autor projektu byl architekt Jakub Auguston.
 kostel sv. Mikuláše
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Tisová
Postaven roku 1352, ve zdivu skryta původní budova středověkého kostelíka. Pod kostelem hrobka Bornů. Za Kašpara Leopolda Perglara z Perglasu v letech 1724 až 1738 barokně přestavěn.
 kostel sv. Václava
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Tachov
Hřbitovní kostel sv. Václava v Tachově postaven ve 14. stol. Renesančně přestavěn M. Wudickerem po požáru r. 1561. R.1786 zrušen. Rodinou Windischgrätzů r. 1821 upraven na rodinnou hrobku. Unikátní soubor 43 kamenných náhrobků z 16. a 17. stol. umístěných po obvodu kostelní lodi a presbytáře.
 kostel sv. Václava
450.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Stráž
Původně románská stavba z přelomu 12. a 13. století (zachován zazděný jižní portál). Goticky upraven ve 2. polovině 14. století. V renesanci byla r. 1609 přistavěna věž, barokně upraven byl v letech 1720-1722 a dále ve 40. letech 18. století. Opravován po požáru v r. 1876 a dále v letech 1967-1974.
 Lazurová hora
Michalšperk, Lazurový vrch; Pístov
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Chodová Planá
Zříceniny hradu či tvrze, vzniklého patrně v pol. 16. stol., snad na ochranu šlikovských stříbrných dolů. S úpadkem dolování po třicetileté válce zanikl. R. 1794 první zmínka zříceniny staré tvrze v pramenech, starší středověký původ nelze vyloučit.
 Lesná
Schönwald
zámek, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Lesná
Pozdně barokní zámek vznikl přestavbou staršího sídla r. 1788 za Františka Jáchyma Schirdingera ze Schirdingu. Po požáru r. 1931 byl kolem r. 1936 obnoven. V majetku Schirdingerů až do r. 1945, kdy byl zestátněn. Stavebně upravován v l. 1973 a 1980–1985. Na zámku je sídlo OÚ, klubovna a hostinec.