Turistické cíle v okolí obce Přebuz

nebo vyberte

Přebuz

Karlovarský kraj,  Sokolov  (SO)
Nalezeno celkem 42 záznamů, 3 / 4 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel sv. Michaela archanděla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Děpoltovice
Původní kostel ze 16. stol. přestavěný v letech 1786–1787.
 kostel sv. Petra a Pavla
575.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Rotava
Novorománský římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla v Rotavě byl postaven v letech 1913-1925 podle projektu varnsdorfského architekta Antona Möllera. Renovován byl v letech 1993-2005. Nyní kostel filiální ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami.
 kostel sv. Vavřince
890.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Horní Blatná
Hornický kostel v Horní Blatné vznikl r. 1538 jako dřevěný a protestantský. Kamenný postaven r. 1594, jako katolický r. 1686 zasvěcen sv. Vavřinci, barokně přestavěn v letech 1754-1755, rekonstruován v letech 1993-1997. Nyní farní administrován ex currendo z farnosti Ostrov nad Ohří.
 Kraslice (Hausberg)
716.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Kraslice
Hrad založený Přemyslem Otakarem II., který ho na čas udělil v léno pánům z Plavna. V r. 1412 byl dobyt a pobořen chebským landfrídem. Jindřich II. z Plavna hrad po konfliktu s Jiřím z Poděbrad sám zapálil. Na jižním svahu je dochován zbytek bašty.
 Lipnice
Littmitz
zámek - původní tvrz, zaniklý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Vintířov
Tvrz rytířů z Lipnice ze 14. stol., v 16. stol. v majetku Vorreiterů a Fictumů. Od r. 1644 v držbě Nosticů, kteří ji přestavěli na zámek. R. 1719 jej získalo město Loket, r. 1815 prodán J. D. Starckovi. R. 1835 zbořen či přestavěn na pivovar. Zámek a obec zanikly v 70. letech 20. století.
 mauzoleum obětí 1. světové války
680.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Jindřichovice
Mauzoleum pravoslavných obětí 1. světové války z místního zajateckého tábora pro Srby, Rusy a Italy bylo vybudováno v letech 1925-1928 z iniciativy tehdejší jugoslávské vlády z bývalé vodárny nad jižním okrajem Jindřichovic podle návrhu ruského architekta V. A. Brandta.
 Nejdek
568.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Nejdek
Zámek původně ze 17. stol. postavený za Černínů, mnohokrát upravován, který roku 1857 zcela vyhořel. Za Jindřicha Kleista postaven znovu a do dnešní podoby upraven továrníkem Moritzem von Konigswartem roku 1889.
 Nejdek
568.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, nepřístupno, Karlovarský kraj, Nejdek
Hrad s gotickými prvky založen ve 14 .stol. Zakladatelem hradu byl zřejmě Konrád Plik z Plikenštejna. Roku 1623 hrad získal Nejdek Heřman Černín z Chudenic. Nyní z hradu zbyla jen věž z neomítnutého zdiva.
 Novohamerský viadukt
702.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Nové Hamry
Novohamerský viadukt je na železniční trati Karlovy Vary–Johanngeorgenstadt. Postaven v roce 1899. Vede přes Bílý potok a silnici. Most dvouobloukový, kamenný, z hrubých světlých pravidelných kvádrů. Trať má v současnosti číslo 142.
 Olověný vrch
802.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Bublava
Rozhledna se nachází ve výšce 802 m n. m., je vysoká 16 m a na vrchol vede 74 schodů. O vznik rozhledny se v roce 1933 zasloužil spolek Přátel přírody z Bublavy. Stavbu navrhl architekt Ernstberger. Rozhledna dlouhodobě uzavřena.
 Pajndl
968.0 m. n.m.
Tisovský vrch
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Tisová
Rozhledna vysoká 18 m vystavěna v l. 1895–1897 Krušnohorským spolkem z Nejdku (stavitel Schöberle). R. 1908 přistavěna turistická chata. Během II. sv. války chata zanikla a rozhledna začala chátrat. V l. 1986–1987 provedena rekonstrukce, r. 1997 znovu opravena a r. 1998 obnovena turistická chata.
 poutní kostel sv. Jakuba Většího
720.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Sněžná
Kostel sv. Jakuba Většího ve Sněžné (Schönau) je doložen od 14. stol., nynější podobu získal kolem r. 1720. V 17. stol. vznikla poutní tradice ke středověké sošce sv. Jakuba. Nyní filiální kostel ve farnosti Kraslice s měsíčními sobotními bohoslužbami v letním období.