Turistické cíle v okolí obce Kynšperk nad Ohří

Sloup se sochou Trpícího Krista je barokní dílo neznámého autora z r. 1710 s neobvyklým tématem. Stojí při stěně kostela sv. Markéty a od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Vysoký kamenný kříž bez jakéhokoli nápisu nebo reliéfu stojí od roku 1991 u hřbitovní zdi při kostele sv. Oldřicha v Dřenicích. V letech 1961-1990 byl zatopen přehradními vodami. Od r. 2000 je památkově chráněn.

Smírčí kříž, který se nachází v lesích severně od města Lázně Kynžvart, je lidová práce ze žuly bez jakéhokoli textu nebo reliéfu. Od r. 1998 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Přírodní rezervace Smraďoch byla vyhlášena r. 1968 na ploše 8 ha. Od r. 1976 je část rezervace přístupná po naučné stezce. Toto unikátní rašeliniště, kde vyvěrají (silně zapáchající) sirouhličité plyny a minerální vody, je pozůstatkem sopečné činnosti z období konce třetihor a počátku čtvrtohor.

Barokní socha vytvořená na objednávku Jana Kryštofa Kuhna neznámým sochařem. Původně stávala u Vodní brány, u starého dřevěného mostu přes řeku Ohři. Podstavec je zdoben latinským citátem s chronogramem 1828. V dolní části podstavce je reliéf ležícího sv. Jana Nepomuckého.

Barokní socha sv. Vavřince v Lázních Kynžvart pochází z r. 1709 a byla dvakrát přenesena. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou a r. 1967 byla restaurována.

Zámek má bohatou stavební historii byl několikrát opravován a přestavován po poškození a vypálení. Poslední úpravy zámku byly provedeny majiteli rodinou Nosticů, ve druhé polovině 19. století Dnes je v zámku Okresní muzeum Sokolov.

Přírodní komplex Soos v Chebské pánvi nedaleko Františkových Lázní, jímž prochází naučná stezka, nabízí nevšední zážitek pro všechny zájemce o přírodní zajímavosti. V národní přírodní rezervaci platí zvláštní režim.

Barokní sousoší z roku 1746 nechal zhotovit sokolovský arciděkan Jan Stephelin. Socha světce je doplněna soškami andílků. Na trojbokém podstavci jsou reliéfy, znázorňující výjevy z legendy o sv. Janu Nepomuckém.

Skupina původně gotických domů smíšené stavby, vzniklá z někdejších kupeckých krámů v severní části hlavního náměstí (dnes Krále Jiřího z Poděbrad). Četné přestavby do 19. stol., při rekonstrukci v 50. letech 20. stol. vložena železobetonová kostra.

Zámek, původně hrad, poprvé zmiňovaný v r. 1217. Na počátku 17. stol. byl hrad renesančně přestavěn. Po vyplenění a vypálení Švédy r. 1647 částečně obnoven v barokním slohu. V r. 1824 hrad přestavěl jeho majitel Jan Nonner na pozdně barokní zámek.

Zříceniny hradu Starý Rybník založeného kolem r. 1360 Rabem z Mechelsgrünu. Gotický hrad byl renezančně a barokně přestavován. V roce 1792 po zasahu bleskem vyhořel a bez oprav chátral. Postupem času se změnil ve zříceninu.